
| Pridané: | 1.1.2008 15:30 |
| Autor: | PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: Zbyněk |
Nečekejte nic dvakrát původního. S různými bilancemi se na přelomu roku, kterak bývá obvyklé, roztrhl pytel, název jsem si jen „vypůjčil“ a navíc tak navázal na podobně motivovanou vlastní reportáž „Blízká setkání praštěného druhu“. Jistou původnost bych si mohl přiznat snad pokud jde o námět, neboť nehodlám bilancovat své fotoúlovky neživých objektů na kolejích, kterak je tu běžnější, nýbrž odchycené objekty živé, jež jsem potkal tamže či alespoň poblíž.
Je to ovšem poněkud nemoudré, neboť taková „gorila“ či „princezna“ vám nevynadá, když její obrázek, ostatně zajisté slušivý a nejlépe s nasvíceným čelem, někde prezentujete. Od těch mých objektů se ovšem protestů, byť i nikoliv zle míněných, dočkat určitě mohu, jak už se tady několikrát stalo. Zachtělo se mi totiž na počátku nového roku pár řádky textu a přehršlí většinou už zveřejněných fotografií zavzpomínat na setkání s přáteli stejně praštěnými železnicí, ke kterým v různých koutech naší vlasti k mé (a doufejme že i jejich) nevýslovné spokojenosti došlo v roce už minulém.
Většina z nich byla pečlivě a mnohdy vysoce sofistikovaně plánována, jiná nikoliv, ale na všechna velice rád vzpomínám. Potkal jsem se při nich s přáteli už dobře známými, ale také s těmi, které jsem doposud znal jen virtuálně, prostřednictvím našich stránek. Když už mám bilancovat, pak mohu v úvodu velice spokojeně zaznamenat, že těch setkání a poznání se v loňském roce urodilo poměrně slušné množství, a to vzdor skutečnosti, že jsem se nemohl z objektivních důvodů zúčastnit masovějších aktivit vlakyneťáckých, zejména narozeninových jízd či srazu historických vozidel na Rendezu. Takže se pojďme s pomocí odloženého už kalendáře projít po roce 2007:
První akce roku byla ve skutečnosti „tradiční“ poutí za mašinkami odloženou z podzimu roku minulého. Iniciátorem byl kmotr, toužící nezměrně po „bardotkách“ letohradských, který na tento námět nalákal i karla.f a mou maličkost. Přes ono údajně nešťastné datum a jistou nepřízeň počasí se nám podařilo nejen pořídit potřebné obrázky mašinek zamračených i jiných, ale také prohodit hojně řečí a pomluvit (jak už to tak bývá) nepřítomné.

Rovněž tradiční „kontrolní den“ na nádraží a v depu hanácké metropole a v relativně nedalekých přerovských opravnách v podání populárního dua kmotr – Zbyněk, z nichž první je čistokrevný místní domorodec a ten druhý jen míšenec, díky svým dávným hanáckým kořenům. Já jsem pochopitelně nadšeně lovil především zvěř v krajích mého současného táboření neznámou, tedy „krokodýly“, ale na své si přišel i můj průvodce a po absolvování celého okruhu jsme se rozcházeli nadmíru spokojeni.
Na rozdíl od obou akcí předchozích, bylo toto setkání premiérou, dokonce dlouho odkládanou a toužebně očekávanou. Přítel Shalomek se totiž dokázal konečně nejen pracovně uvolnit pro svou „východočeskou misi“, ale dokonce zlomit ke dvoudennímu pobytu. V jeho rámci jsme spolu navštívili královéhradecké hlavní nádraží i depo a jaroměřskou muzejní Výtopnu (kde jsme ke své nezměrné radosti potkali místního člena VLAKY.NET s nickem Bulík), pořídili něco snímků v Opatovicích nad Labem a Chocni a prošli se třeba po českotřebovském lokomotivním pohřebišti.

Zatímco výše zmíněné praštěnce jsem už znal osobně dávno, tohoto dne jsem se seznámil s jedním, jehož podobu jsme si mohl představovat jen na základě obšírných a zajisté fundovaných (mnohdy na jejich posouzení mé znalosti nestačí) příspěvků. Přijeli mne totiž navštívit Krokodilko, jehož jsem už potkal alespoň letmo, a 362.001, kterého jsem poznal až nyní, bohužel také jen letmo, protože návštěva obou přátel slovenských byla z pochopitelných důvodů časově ohraničena na až nepřijatelnou míru. Takže jsme jen prohučeli místním nádražím a okrajem depa, prohodili něco mouder a zase se museli rozloučit.
Jestliže setkání předchozí bylo přinejmenším dopravně praštěné, pak toto bylo ještě praštěnější. Jeho prvotním hybatelem byl jistý doposud mně rovněž osobně neznámý GG-1, který zorganizoval summit své a mé osoby s Čmoudíkem dislokovaným v Praze. Vláčkařskou náplní společnou se pak stala návštěva PJ Praha-Vršovice, kde nám byl průvodcem právě náš pražský usedlík, soukromě jsme pak lovil ještě na místech jiných. Ultimativní praštěnost této exkurze spočívala totiž v tom, že slovenský účastník této „Vé trojky“ se v Praze zdržel jen několik desítek minut a pak mazal zpět. Musel, bohužel.
Na rozdíl od předchozích dějů došlo v železničním muzeu k přátelskému střetu zcela náhodnému. No, náhodnému asi ne, protože nás tam svedl společný zájem – takže spíš neplánovanému. Návštěva „Setkání motorových vozů“ mi totiž přinesla bonus v podobě Čmoudíka a koka (o psu nemluvě). Vzhledem ke kvasu na místě i momentálně částečně rozdílným zájmům jsme však pouze setrvali v krátkém přátelském rozhovoru a pak se už jen několikrát zahlédli na dálku. Ještě méně času zbylo na to, aby se mnou mohl pořádně seznámit Designer, který nás aspoň zvěčnil:

Další vylodění této odysey se odehrálo na samém pobřeží českém, v pohraniční stanici Meziměstí, kam jsem dorazil nejprve já, pak Venice Simplon Orient Express a nakonec, ač je tam doma, také zatím také jen virtuální přítel -vv- . Seznámili jsme se osobně zcela neplánovaně a zprvu opravdu jen za pochodu, protože dění kolem legendárního vlaku kolotalo vpravdě bouřlivě. Na seznámení bližší jsme však měli řízením příznivého osudu času víc než dost, protože jsme spolu cestovali do Týniště nad Orlicí a tam ještě nějakou dobu čekali na své vlaky.
Tento bod naší pouti připomínal množstvím rozličných překážek Odysseovu cestu do podsvětí. Jeho původním cílem a smyslem byla účast při jízdě parního vlaku na Anenskou pouť ve Starém Městě pod Sněžníkem. Nejprve jsme zjistil, že se k odjezdu onoho vlaku z Hanušovic nemohu nijak dostat, pak organizátoři pouti Anenské odřekli účast parní mašinky, poté odřekl organizátor poutí naší kmotr účast svou a nakonec mi týž během dne oznámil prostřednictvím nestarořecky moderního komunikačního zařízení, že přece jen jede. Takže jsme se setkali skutečně jen na velice krátkou dobu mezi příjezdem vlaku jeho a odjezdem vlaku mého. Ale jinak to byl krásný výlet.

Za setkání další mohlo rovným dílem vedení Libereckého kraje, libereckého dopravního podniku a přítele -vv-, kteří mne svými záměry navedly k cestě na předčasný liberecký Den železnice a Den otevřených dveří DPML. Jeho provedení pak patřilo k těm podrobně plánovaným, se společnou jízdou účastníků (tedy mne a přítele meziměstského s jeho následníkem) a jejich organizovaným pohybem po místě konání akcí. Tedy aspoň do chvíle, kdy se naše kroky rozešly v zájmu dělby dokumentační práce.
Mise lundenburská měla být odvetou za onu misi hradeckou, při níž byl mým milým hostem Shalomek. Nepovedla se tak docela podle představ hosta ani hostitele: první byl zklamán nepřítomností alespoň jednoho prototypového „kvatra“ v jeho bydlišti, druhý pak pouhou jednodenní povahou návštěvy. Když jsem se po jinak ovšem krásně stráveném a slunečném dnu rozcházeli, netušil jsem ani zdaleka, že se sídelní město Shalomkovo pro mne stane Odysseovým ostrovem Lótofágů, k němuž budu přitahován tak mocně, že se na něj budu muset zanedlouho vrátit.

K návratu do města nad Dyjí mne motivoval Den železnice, který sliboval přítomnost nejen kýženého prototypu „kvatrálního“, ale též několika dalších členů našeho klubu. Nakonec se dostavil kromě mne a výše zmíněného domorodého vládce jen kmotr a Laci, nicméně i v tomto kvartetu jsme dokázali za opět krásného dne pravé divy. Také díky našemu hostiteli, který neváhal transportovat naše tělesné schrány i s jejich fotografickou výbavou jedním ze svých gumokolních přemísťovadel též na fotogenická místa okolních tratí.
Dvanácté a poslední zastavení na této pouti se odehrálo v Ostravě, bylo nejmasovější a také nejpropracovaněji organizované. Není divu, šlo o exkurzi česko-slovenské skupiny členů našeho klubu v provozech a.s. ČKD VAGONKA Ostrava. V jejím rámci došlo k četnému prvotnímu reálnému kontaktu doposud jen internetových kamarádů. Byla to akce vpravdě náročná, nicméně ve svém výsledku určitě pro všechny přínosná a hodná opakování jinde a jindy.

A když jsem se dopustil v náladě novoroční tohoto poněkud suchého souhrnu, pokusím se jej trochu okořenit také už v úvodu slíbenými obrázky rázu povýtce dokumentačního – výslovně tedy nikoliv okrasného.
Titulní snímek: Zbyněk dokumentuje tabulku prohlídek na 163.040-9 v PS Letohrad dne 13.1.2007 © Karel Furiš
PhDr. Zbyněk Zlinský
|
sheriff.jogy [Posunovač] Príspevky: 72 Body: 1126 19. 1. 2008 8:08:33 IP: Logged |
RE: 2007: Železniční odysea ne je to ono |
|
p-tuner [Majster] Príspevky: 45 Body: 6068 2. 1. 2008 21:51:30 IP: Logged |
RE: 2007: Železniční odysea pekne fotos |
|
Zbyněk [ADMIN] Príspevky: 19852 Body: 505962 2. 1. 2008 10:15:07 IP: Logged |
RE: Já ho unesu pod Tatry a zase zpět No, když mou nikoliv zanedbatelnou podstatu unese Shalomek fyzicky a psychicky, proč ne? |
|
Shalomek [ADMIN] Príspevky: 2905 Body: 202029 2. 1. 2008 9:24:36 IP: Logged |
RE: 2007: Železniční odysea Aha, tak musím upřesnit. Já ho unesu pod Tatry a zase zpět. |
|
A-jeto [Prednosta] Príspevky: 4903 Body: 121044 2. 1. 2008 9:20:17 IP: Logged |
RE: 2007: Železniční odysea Milane Ty nám toho Zbyňka len neunášaj, lebo kto bude písať takéto pekne vecičky. Začal tak ako sa patrí v novom roku_bez nároku na honorár. |
|
Shalomek [ADMIN] Príspevky: 2905 Body: 202029 2. 1. 2008 8:56:19 IP: Logged |
RE: 2007: Železniční odysea Tak se zapojím také. i když po mém příspěvku s chutí, jakou letí slepice po flusu přispěchají jistě i místní (T)OPové Tak hele, ty první rychlé eso, cesta přes Králický sněžník je vyloučena. Pěšky ee, koleje tam nevedou a jeep taky nemám. Takže nezbývá, než cestovat stále jen klasickým způsobem kolejovým či gumokolním. A navzdory snaze některých (....) pravím, že další tatranská odyssea bude. A zbyňka taktéž unesu. Tak. A máš to. K reportu samému: Zbyňku! Pomsta bude sladká. |
|
362.001 [Prednosta] Príspevky: 2518 Body: 62679 2. 1. 2008 8:02:44 IP: Logged |
RE: 2007: Železniční odysea Nie karel.f! V skutočnosti som som určite oveľa krajší, hádam ako Ivan z ruského Mrázika. To všecko Zbyněk! __________ Ale nieeeee, Už som tu vo fóre na zopár fotkách vycvaknutý bol, ktoré som neraz aj sám pridal. Aby nevznikali nepochopenia, Zbyněk má už pozná, to ja len tak. No nevrtni si, keď si to autor v úvode článku tak krásne vynucuje. Čo sa týka foto v profile, mal som tam pred časom záber priamo na ksicht. A nemysli si,tiež žiadna sláva, Zbyněk môže spať pokojne, chyba není ve vašem prijímači. Moja aktuálna podoba je a teraz napokon v profile, takže to si ešte môžem fandiť. |
|
karel.f [Prednosta] Príspevky: 2061 Body: 45647 2. 1. 2008 5:42:10 IP: Logged |
RE: 2007: Železniční odysea Je zajímavé že každý kdo se vidí na fotce tak tvrdí že vypadá hrozně. Ale ve skutečnosti jsme takoví jak vypadáme na fotkách. Tak že bych uvítal na těchto stránkách kdyby každý člen klubu Vlaky net si pod svůj nick přidal svou fotografii a pokud možno z předu aby jsme věděli všichni navzájem kdo je kdo. Pěkně si to podal v té první reportáži tohoto roku, přeji pevné zdraví a elánu do další práce na Vlaky net. |
|
Čmoudík [Prednosta] Príspevky: 846 Body: 78532 1. 1. 2008 20:59:53 IP: Logged |
RE: 2007: Železniční odysea 362.001 : Neboj,to je v pohodě,Zbyněk mě zná velice dobře a ví,jak je to myšleno....No a jestli se náhodou potrefená husa ozve,tak to je její problém a ne náš.... |
|
Čmoudík [Prednosta] Príspevky: 846 Body: 78532 1. 1. 2008 20:55:00 IP: Logged |
RE: 2007: Železniční odysea Zbyněk: Ta kto jsme na tom stejně.......to víš holt nejsme ta nová generace.... |