Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

» Návrat

Pridané: 28.5.2009 17:30
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: » Zbyněk

Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy Když jsme se v úvodním dílu této virtuální prohlídky jaroměřské výtopny seznámili s exponáty z dob kralování páry, pokračujme lokomotivami motorovými. Myšleno ovšem v širším významu toho pojmu: v onom malém železničním muzeu totiž najdeme i jeden unikát, jehož pohon nezajišťuje primárně tekuté fosilní palivo, nýbrž elektrická energie. Přesto jde o vozidlo nezávislé trakce.

 

 

 

A když jsem to nakousl, můžeme svou virtuální prohlídku jaroměřských exponátů zahájit právě jím. Nakonec proč ne, je to lokomotiva velice zajímavá, která nebyla běžná v době svého vzniku a dnes je zcela ojedinělá. Podívejme na její historii i konstrukci trochu podrobněji, protože v tomto případě ucelený text v internetové podobě, na který bych mohl dát odkaz, neexistuje.

700.066-4 (T 211.0066), č. 2 Ringhoffer a 700.919-4 (T 211.2009) ve výtopně dne 14.4.2007 © PhDr. Zbyněk Zlinský

V roce 1915 byly Ringhofferovy závody a.s., Smíchov zapojeny do válečné výroby a potřebovaly urychleně pro svou rozsáhlou síť vleček v provozu nenáročné posunovací lokomotivy. Tak vznikl projekt akumulátorových lokomotiv vlastní výroby, v jejichž konstrukci byly použity díly momentálně vyráběných železničních vozů a tramvají. Na základě předložené projektové dokumentace povolilo vídeňské Ministerstvo železnic svým rozhodnutím ze dne 14.7.1915 stavbu dvou strojů, jejichž elektrickou část navrhl a dodal vídeňský závod firmy Siemens-Schuckert. Práce na nich byly zahájeny ještě na podzim téhož roku a dokončeny v březnu roku následujícího. Podle firemních záznamů byla v roce 1924 postavena jedna další obdobná lokomotiva, avšak s elektrickou výzbrojí vyrobenou podnikem Českomoravská-Kolben, která byla dodána v říjnu onoho roku na vlečku slovenské firmy C.A.Scholtz Matejovce.

Ringhoffer č. 2 v Jaroměři dne 5.5.2007 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Akumulátorová lokomotiva firmy Ringhoffer byla konstruována jako dvounápravová kapotová s vyvýšenou kabinou strojvedoucího uprostřed hlavního rámu. K rámu jsou přinýtovány rozsochy pro vedení ložiskových domků s kluznými ložisky. Vypružení stroje zajišťují čtyři ocelové listové pružnice. Lokomotiva je opatřena klasickým narážecím a spřahovacím ústrojím, doplněným původně i tramvajovým spřáhlem. Strojvůdcovská budka s posuvnými dveřmi na obou stranách i představky s větracími žaluziemi, v nichž jsou uloženy trakční baterie, jsou celodřevěné. Kapoty představků jsou plechové a plechem je kryta i střecha budky.

Ovládací pult akumulátorové lokomotivy č. 2 (14.4.2007 - Jaroměř) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Pohon lokomotivy zajišťují dva stejnosměrné tlapově uložené trakční motory, jejichž napětí řídí přímým kontrolérem spínaný litinový odporník uložený pod hlavním rámem. Lokomotiva má 7 jízdních stupňů při sériovém spojení trakčních motorů a další 4 při spojení paralelním. Je vybavena pětistupňovou EDB a vyrovnávací řetězovou brzdou, která působí osmi zdržemi na všechna kola a ovládá se klikou ze stanoviště. Vnější osvětlení lokomotivy zajišťuje reflektor tramvajového typu umístěný uprostřed každého z obou čel a svítilny s označením předku a zadku na střeše. K výbavě lokomotivy patří i tramvajový výstražný zvonek. Lokomotivy byly označeny evidenčními čísly 1 a 2 a zařazeny do provozu při posunu na kolejišti Ringhofferových závodů, ale dopravovaly vyrobené vagóny a tramvaje i na nádraží Praha Smíchov.

Čelo lokomotivy Ringhoffer č. 2 (5.5.2007 - Jaroměř) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Akumulátorová lokomotiva č. 2 (103.002-2) byla vyrobena továrnou Ringhoffer v roce 1916 pod výrobním číslem 95319 a jezdila na její tovární vlečce. V nezjištěné době byla odprodána na vlečku cihelny v Hrochově Týnci, odkud se v roce 1961 dostala do cihelny v Pulicích u Dobrušky. Zde sloužila při posunu na nově vybudované vlečce k místní trati Opočno pod Orlickými horami - Dobruška. V roce 1988 byla lokomotiva částečně vzhledově opravena, aby mohla být vystavena v Dobrušce při oslavách 80. výročí zahájení provozu na místní trati. Po roce 1989 byla výroba v cihelně zastavena a nové vedení podniku projevilo ochotu vzdát se této unikátní lokomotivy, o kterou projevila zájem Společnost železniční Jaroměř (SŽJ), výměnou za funkční motorový stroj. Proto SŽJ zakoupila lokomotivu T 211.0066 a ta se pak stala předmětem "směnného obchodu", k němuž došlo v roce 1994.

Zrušená cihelna v Pulicích dne 7.9.2008 © PhDr. Zbyněk Zlinský

SŽJ měla v úmyslu lokomotivu č. 2, která sice byla v provozu ještě v roce 1991, ale už byla ve velice špatném stavu a vyžadovala generální opravu, uvést do historické podoby a udržovat ji jako provozní exponát svého muzea. Původní představy rekonstruovat ji vlastními silami se ukázaly jako přehnaně optimistické a proto byla přijata nabídka ŽOS, s.r.o. Česká Třebová, která se zavázala provést sponzorsky její generální opravu a zprovoznění v hodnotě 800 000,- Kč. Lokomotiva byla převezena z Pulic do České Třebové a poté dne 14.2.1994 předána do opravy. V místních dílnách byla kompletně rozložena, všechny použitelné díly byly pečlivě opraveny a neopravitelné součástky byly zdokumentovány a nově vyrobeny, některé externími dodavateli. Prakticky zcela nově musela být postavena dřevěná skříň a náročnou opravu si vyžádal i jeden z trakčních motorů, který byl vážně poškozen.

Štítek s vyznačením původu a rekonstrukce lokomotivy č. 2 (7.9.2008 - Dobruška) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po opětovné montáži pak dostal stroj také nový lak a popisy v historické podobě. Oprava byla dokončena dne 9.7.1994 a lokomotiva se vydala na první zkušební jízdu v kolejišti podniku. Na konci srpna téhož roku byla předána do českotřebovského depa Českých drah k provedení potřebných funkčních a zátěžových zkoušek. V září byla přepravena do areálu železničního muzea v Jaroměři, kde na ní probíhaly ještě některé dokončovací práce. Dne 17.12.1995 se podrobila technicko bezpečnostní zkoušce v kolejišti žst. Jaroměř a na traťovém úseku Jaroměř - Smiřice a zpět. Od té doby je lokomotiva provozním exponátem Železničního muzea Výtopna Jaroměř, v jehož areálu slouží i při posunu ostatních vozidel SŽJ. Drážním úřadem jí bylo přiděleno označení 103.002-2, které ovšem nenosí, ale můžeme je využít jako výchozí k uspořádání naší další prohlídky – podle lokomotivních řad.

Lokomotiva č. 2 se služebákem DF 62074 na točně výtopny dne 1.5.2009 © PhDr. Zbyněk Zlinský

V areálu jaroměřské výtopny kralují prasátka čili lokomotivy řad 700 (T 211.0) a 701 (T 211.1), jichž tam mají povícero. Bohužel vám o nich nemohu (a platí to i o ostatních řadách) vesměs sdělit tolik, jako o jejich akumulátorové kolegyni v předchozím textu či o jaroměřských zástupkyních parní trakce v článku minulém. Důvod je prostý: nedostatek dostupných informací.
 
700.066-4 (T 211.0066), 404.003 , 414.404, 310.006 a T 211.2009 (701.309-7) v jaroměřské rotundě dne 5.5.2007 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Motorová lokomotiva T 211.0066 (700.066-4) byla vyrobena v ČKD roku 1959 pod výrobním číslem 4715. Z výroby byla dodána podniku Elektrizace železnic Praha, v jehož parku vozidel vytrvala až do roku 1992, kdy ji odkoupili jaroměřští muzejníci. Nikoliv však proto, aby ji provozovali, nýbrž na výše už zmíněnou výměnu za akumulátorovou lokomotivu č. 2 z pulické cihelny. Na pulické vlečce však T 211.0066 setrvala nedlouho, protože cihelna byla roku 1995 uzavřena. Lokomotiva se vrátila do Jaroměře, kde 8 let čekala na svou renovaci do původní podoby. Oprava byla zahájena v srpnu 2003 a dokončena o necelý rok později. 19.6.2004 byla poprvé nastartována a 4. srpna se úspěšně zhostila zkušební jízdy z Jaroměře do Dvora Králové nad Labem a zpět. Od té doby je ji možno vídat nejen na kolejích jaroměřské výtopny, ale také okolních tratí.
 
T 211.0066 (700.066-4) v rotundě dne 5.5.2007 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Motorová lokomotiva T 211.0838 (700.838-6) má na výrobním štítku výrobní číslo 5448 ČKD a rok výroby 1961. Jejím prvním působištěm byl závod n.p. ZTS Týniště nad Orlicí a na téže vlečce, i když už pod hlavičkou a.s. ELITEX, někdy v roce 2007 svůj provozní život ukončila. Jejím majitelem je soukromá osoba, provozovatelem SŽJ.
 
T 211.0838 (700.838-6) na kolejišti výtopny dne 5.5.2007 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Motorová lokomotiva T 211.1532 (701.532-4) opustila brány ČKD jako T 211.0672 roku 1960 pod výrobním číslem 4750. V roce 1982 byla rekonstruována na řadu T 211.1. Už pod novým označením jezdila ve Vagonce Česká Lípa, odkud ji koncem roku 2002 získal Klub přátel lokálky (KPL) v Kamenickém Šenově. KPL ji využíval na své muzejní trati k vedení nostalgických i pracovních vlaků. Po faktickém zániku KPL v loňském roce našli jeho členové i vozidla útočiště v Jaroměři. V současné době je tedy majitelem i provozovatelem tohoto stroje SŽJ. Jeho vlastní snímek vám však nenabídnu, protože je momentálně deponován jinde. Takže jeden cizí:
 
T 211.1532 v  Kamenickém Šenově roku 2003; zdroj: Wikipedia - ZOBRAZ!
 
Motorová lokomotiva T 211.2009 (701.309-7) byla vyrobena v ČK roku 1962 pod výrobním číslem 5574 a původním označením T 211 1309. Dodána byla n.p. Strojírny Horní Slavkov a v roce 1981 byla rekonstruována na T 211.0919. I když podle LOKOstatistiky se v jejím provozu vyskytují v roli majitele také Doly Komořany, u SŽJ, která se jejím vlastníkem stala v září 2006, jezdí v barvách následníka původního majitele, tedy a.s. Stasis, stavební a silniční stroje, a.s. Horní Slavkov.
 
T 211.2009 (701.309-7) před rotundou dne 1.5.2009 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Motorová lokomotiva 1435 BN 60, kterou můžeme vidět v jaroměřské výtopně, je zástupcem typu, kterému dnes náleží řadové označení 706.6 (v systému Kryšpínově T 211.0). Těchto strojů v podstatě předválečné konstrukce s mechanickým přenosem výkonu a spojnicovým pohonem vyrobil n.p. ČKD Praha v letech 1955 až 1957 celkem sedmdesát (z toho dva na export do Maďarska. Lokomotiva deponovaná v Jaroměři byla vyrobena roku 1956 po výrobním číslem 3859. A to je tak vše, co se o ní dá zjistit – krom toho, že jejím majitelem je soukromá osoba.
 
1435 BN 60 v rotundě dne 1.5.2009 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Motorová lokomotiva T 334.0933 (710.433-4), tedy populární rosnička, byla vyrobena v TSM roku 1966 pod výrobním číslem 4100201 pro n.p. Tonaso Neštěmice. Na vlečce této výrobny sody prožila celý svůj provozní život, V roce 1991 byla tradiční výroba ukončena a podnik se už věnoval jiným činnostem, mj. odstraňování ekologické zátěže coby důsledku více než osmdesátileté produkce. Jeho „rosničku“ posléze dne 4.11.2003 získal KPL, který ji sporadicky využíval k vedení svých vlaků. V současné době je vlastníkem i provozovatelem stroje SŽJ. 
 
710.433-4 při posunu v jaroměřské stanici dne 2.5.2009 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Kromě těchto lokomotiv československé provenience vlastní SŽJ také jednu motorovou lokomotivu zahraniční. Jde o zástupce zajímavé původní řady V 60 DR, určené pro středně těžkou traťovou a posunovací službu. Východoněmecké lokomotivky VEB Lokomotivbau „Karl Marx“ Babelsberg (LKM) a VEB Lokomotivbau Elektrotechnische Werke „Hans Beimler“ Hennigsdorf, (LEW) dodaly v letech 1959 (prototyp) a 1962 - 1984 Říšským drahám, průmyslu NDR i na export celkem 2 086 těchto strojů. Do tehdejší ČSSR jich bylo v letech 1976 – 1983 dovezeno 144 výhradně pro potřeby průmyslových podniků. Po roce 1995 byly ještě provozované stroje označeny řadou 716.5. 
 
Označení stroje V 60-13995/716.517-8 (30.8.2003 - Trutnov hl.n. © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Motorová lokomotiva V 60-16995 (716.517-8) pochází z roku 1981 a vyrobil ji pod výrobním číslem 16995 kombinát LEW. Lokomotiva byla z výroby dodána do jaroměřské teplárny, odkud ji posléze, někdy v roce 1992, získala formou zápůjčky do svých služeb SŽJ. K jejímu odkoupení pak došlo až roku 2008. Byla platnou pomocnicí jak třeba na postrku nostalgických vlaků, tak také při zajišťování vlastních či objednaných přeprav. V současné době je bohužel mimo provoz a čeká na opravu.
 
Lokomotiva 716.517-8 na postrku historického vlaku z Trutnova v Teplicích nad Metují dne 3.8.2003 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Když tuto přehlídku jaroměřských motorových lokomotiv končím, činím tak s pocitem jisté neuspokojenosti. Ten je důsledkem výše už zmíněného nedostatku informací o některých strojích, které jsem mohl z dostupných zdrojů získat a čtenářům takto zprostředkovat. Článek je tak navíc poněkud nevyvážený. Nicméně byl by ještě nevyváženější a informačně chudší, kdyby mi některá data ochotně neobstaral člen SŽJ i našeho klubu, známý zde pod nickem Bulík. Za což mu tímto děkuji.
 
Kolega Bulík zachycen ve výtopně dne 1.5.2009 © PhDr. Zbyněk Zlinský
Prameny a odkazy:
  1. "Malý atlas lokomotiv … ", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2002, 2003, 2004, 2006, 2007, 2009
  2. "Atlas vozidel - Motorové lokomotivy ČD, ZSSK, průmyslu", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2002
  3. „Encyklopedie železnice. Motorové lokomotivy ČSD“ [2], J.Vagner, Corona s.r.o., Praha 2008
  4. Železniční muzeum Výtopna Jaroměř
  5. Atlas lokomotiv
  6. Motorové lokomotivy
  7. Lokomotiva Ringhoffer
  8. „LOKOstatistika“, produkt autorů webu LOKOstránky.net
  9. Stránky přátel železnic
  10. Klub přátel lokálky (už nefungující internetové stránky)
  11. zprávy z médií

Titulní snímek: 716.517-8 (V60-13995) v jaroměřské výtopně dne 1.5.2009 © PhDr. Zbyněk Zlinský

PhDr. Zbyněk Zlinský


Galéria k článku

Počet: 60     Stránky: / 2        

Foto 02.05.1998 - Jaroměř: akumulátorová lokomotiva č. ...

Foto 15.05.2004 - Jaroměř: Ringhofferova akumulátorová ...

Foto 15.05.2004 - Jaroměř: Ringhofferova akumulátorová ...

Foto 14.10.2006 - Jaroměř: č. 2 s hytlákem na točně, za ...

Foto 14.04.2007 - Výtopna Jaroměř: č. 2 Ringhoffer před ...

Foto 14.04.2007 - Výtopna Jaroměř: č. 2 Ringhoffer - st ...

Foto 05.05.2007 - Výtopna Jaroměř: Ringhoffer č. 2 s hy ...

Foto 05.05.2007 - Výtopna Jaroměř: Ringhoffer č. 2 posu ...

Foto 05.05.2007 - Výtopna Jaroměř: Martin Havránek (''B ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 11         Výpis:    
» Martin8a Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 11.6.2009 16:02
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

paci sa mi ta otacajuca rampa a hlavne vlaky

» JurajKanis Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 257 2.6.2009 0:40
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

Aj história sa ráta

» Dolniak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 1.6.2009 12:46
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

Dobre citanie klobuk dole aj fajn fotky

» imi2205 Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 510 30.5.2009 13:18
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

Nádhera.Škoda,že tam nie je viac mot.rušňov.Keď pozerám na rušne u nás v depe,tak mohlo by byť z toho celkom slušné muzeum.

» svobodaholesov Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 29.5.2009 16:24
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

Moc pěkna reportáž

» sorancan Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 235 29.5.2009 14:38
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

pekne aj aj clanok aj fotky

» peršing362-015-0 Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 29.5.2009 13:56
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

pekný článok aj foto
fakt super

» A.Zet Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 29.5.2009 13:40
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

velmi pekne foto

» Alfi Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 29.5.2009 12:55
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

Musíš si to s tým dozvedaním sa riadne švihnúť. Máš toho pred sebou ešte štrááášne moc, myslím si...

» Janoška Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 28.5.2009 23:25
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Nahlédnutí do jaroměřského muzea: motorové lokomotivy

Pre mňa naopak:toto múzeum je veľmi zaujímavé!
Príjemne ma prekvapila akumulátorová lok....najprv pozerám foto...a to žiaden komín,výfuk ani zberač... zase som sa niečo dozvedel...

nasledujúce príspevky »