Motorové jednotky na našich kolejích: řada 814

28.8.2008 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Motorové jednotky na našich kolejích: řada 814

O rekonstruovaných vozidlech Českých drah "Regionova" už na těchto stránkách popisný článek byl, i když jen z pohledu jedné jejich části, totiž řídicího vozu. Nicméně v rámci tohoto samostatného seriálu o motorových jednotkách ucelená informace o této řadě pochopitelně nesmí chybět také, a proto mi snad prominete, že zde některé už známé pasáže textu pro přehlednost zopakuji.

 
 
 
 
 
Na přelomu tisíciletí začaly České dráhy realizovat svůj záměr komplexní modernizace motorového vozu řady 810. Výsledkem byl prototypový motorový vůz 812.613-8, který opustil brány podniku Pars nova Šumperk na počátku roku 2002. Výrobce pak o rok později ve vlastní režii postavil na bázi přípojného vozu řady 010 také odpovídající vůz řídicí, označený 912.001-5. Obě tato vozidla v následném provozu ukázala, že v soupravě přinášejí řešení většiny problémů charakteristických pro už zastaralá výchozí vozidla. Jeden podstatný však přetrval - neprůchodnost vlaku.
 
Nicméně už v té době měla společnost Pars nova připravenu koncepci nejen různých variant vratných souprav (včetně vloženého vozu), ale také ucelené průchozí motorové jednotky na principu výše zmíněných vozidel. Ono spojení motorového a řídicího vozu v průchozí jednotku bylo významné hned ze dvou důvodů. Umožnilo nejen zajistit vlakovému personálu a cestujícím průchod celou soupravou za jízdy, ale především na tomto základě také vypustit jednu sanitární buňku (konkrétně v motorovém voze) a získat tak další místa k sezení.
 
11.10.2003 - Šumperk: na oslavách 130 let trati Šternberk - Dolní Lipka - vystavená souprava 812.613-8 s řídicím vozem 912.001-5 © PhDr. Zbyněk Zlinský
Vývoj a výroba
Vzhledem ke své připravenosti pak Pars nova, a.s. Šumperk zvítězila ve veřejné soutěži na dodávku prototypu motorové jednotky vzniklé rekonstrukcí motorového vozu řady 810 a přípojného vozu řady 010, kterou vyhlásily ČD dne 3.9.2004 a jejímž záměrem bylo získat moderní vozidla pro regionální dopravu na straně jedné a využít značného množství stávajících již nevyhovujících vozidel na straně druhé. V posledním lednovém týdnu roku 2005 byla podepsána příslušná smlouva mezi vyhlašovatelem a vítězem této soutěže a bezprostředně na to byly v Šumperku zahájeny práce na prototypové jednotce. Stavba prototypu postupovala rychle, a tak jedna z prvních cest nové jednotky po jejím dokončení vedla už na 47. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, který se konal ve dnech 3.10. – 7 10.2005. Jednotka zde byla v den zahájení veletrhu pokřtěna obchodním názvem „Regionova“. O den později jednotka obdržela Zlatou medaili MSV a také Cenu redakce Technického týdeníku.
 
Ve dnech 31.10. - 4.11.2005 se první Regionova podrobila části prototypových zkoušek na ŽZO Cerhenice. Šlo o zkoušky brzd, jízdních vlastností a hygienická měření hluku, osvětlení a ergonomie. Další zkoušky už dříve probíhaly u výrobce a na tratích v okolí Šumperka. Ve druhé polovině listopadu 2005 se vydala na prezentační turné po republice; v období od 18. do 30.11.2005 se představila postupně v Českých Budějovicích, ve Zlíně, Hradci Králové, Pardubicích a Chocni, v Ústí nad Labem a Karlových Varech, Plzni, Jihlavě a v Liberci. Při prezentacích, z nichž některé byly jen pro zvané a jiné také pro veřejnost, se pořádaly tiskové konference i zvláštní jízdy; v Pardubicích dne 23.11.2005 byla dokonce nasazena na Os 5371/5374 na trati do Chrudimi a zpět.
 
23.11.2005 - Hradec Králové hl.n.: Regionova 814.001-4/914.001-3 čeká v kolejišti na prezentační jízdu © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Prototyp byl už z výroby označen příslušností k DKV Plzeń, neboť od počátku se počítalo s jeho nasazením do zkušebního provozu s cestujícími v jeho PJ Rakovník, kde už ostatně delší dobu úspěšně jezdí předchůdci této jednotky, motorový vůz 812.613-8 s řídicím vozem 912.001-5. Jako den předání Českým drahám se uvádí datum 11.11.2005. Jednotka z Rakovníka začala jezdit bezprostředně po ukončení prezentací. Od 1.12.2005 jezdila na trati Rakovník - Beroun. Od počátku platnosti GVD 2005/2006 byla pak zařazena do oběhů s osobními vlaky na tratích Praha Masarykovo n. - Kladno, Rakovník - Beroun - Hořovice, Beroun - Rudná u Prahy - Praha Smíchov a Rakovník - Blatno u Jesenice. V té době už nesla také označení „Středočeská Regionova“.
 
Sériová výroba těchto jednotek, v interiéru poněkud pozměněných, byla zahájena v roce 2006. Původním záměrem ČD bylo nasazení prvních sériových jednotek do regionální dopravy v Karlovarském kraji, avšak ve skutečnosti byly jednotky inventárních čísel 002 a 003 předány (dne 25.5.2006) kraji Zlínskému. Teprve další dvě jednotky (004 a 005) byly uvedeny do provozu v kraji Karlovarském - stalo se tak dne 10.7.2006. Následovaly dodávky po dvojicích souprav do dalších krajů českých i moravských, takže dnes už má své „Regionovy“ prakticky každý z nich.
 
23.02.2008 - Šumperk: 810.141-2 a 814.501-3/914.501-2 ŽD jako Os 13766 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
České dráhy nezůstaly jediným provozovatelem těchto jednotek – jednu si pořídila také Železnice Desná. Jednotka označená 814.501-3 + 914.501-2 (a pojmenovaná posléze „Desná“) vykonala TBZ dne 18.11.2007 a dne 3.12.2007 byla slavnostně předána do provozu a.s. Connex Morava (dnes Veolia Transport Morava, a.s), která je dopravcem na trati 293 Šumperk - Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou - Sobotín. Tady je třeba připomenout, že v tomto případě nelze hovořit o jednotce Regionova, protože to je obchodní název Českých drah.
 
Dne 22.12.2006 České dráhy zveřejnily oznámení o veřejné zakázce, jejímž předmětem byla dodávka 26 ks modernizovaných třívozových motorových jednotek ve složení motorový vůz řady 814, vložený částečně nízkopodlažní vůz řady 014, motorový vůz řady 814, vzniklých přestavbou z původních motorových vozů řady 810 a přípojných vozů řady 010 z majetku zadavatele. Obálky s nabídkami měly být otevřeny dne 5.2.2007 a vítězným dodavatelem se stala (pochopitelně) a.s Pars nova Šumperk.
 
22.09.2007 - Liberec: 814.201-0 + 014.001-2 + 814.202-8 jako Os 6308 Liberec - Frýdlant v Č. © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
První Regionova Trio, jak byla třívozová verze ČD pojmenována, byla dokončena už v březnu 2007 (!). Jednotka s označením 814.201-0 + 014.001-2 + 814.202-8 se po zkušebních jízdách v okolí Šumperka podrobila ve dnech 21. – 29.3.2007 typovým zkouškám ve ZC VUZ Cerhenice a dne 3.5.2007 byla (spolu s jednotkou 814.203-6 + 014.002-0 + 814.204-4) poprvé nasazena do provozu s cestujícími na Liberecku. K slavnostnímu předání těchto vozidel zástupcům Libereckého kraje došlo pak až dne 9.7.2007 – přeběhly je jednotky 814.205-1 + 014.003-8 + 814.206-9 a 814.207-7 + 014.004-6 + 814.208-5, které byly obdobně předány kraji Jihomoravskému už dne 15.6.2007. Druhá z obou jihomoravských jednotek byla pak ve dnech 19. až 21.6.2007 vystavena na Czech Raildays 2007 v Ostravě.
Popis
Motorová jednotka pro regionální dopravu 814 – 914, představující komplexní (více než osmdesátiprocentní) rekonstrukci motorového vozu řady 810 a přípojného vozu řady 010 ČD, je tvořena motorovým vozem řady 814 a částečně nízkopodlažním řídicím vozem řady 914. Při rekonstrukci bylo na jednom (zadním) konci každého výchozího vozu nově postaveno ploché čelo s mezivozovým přechodem. Na předním čele pak došlo k posunutí čelníku o 250 mm s cílem zvětšit prostor kabiny. Kabina je vpředu opatřena masivní ochrannou ocelovou konstrukcí a je uzavřena laminátovou skořepinou. Původní tažné a narážecí ústrojí bylo použito na obou čelech, slouží tedy i ke spojení obou vozů jednotky.
 
Typový výkres motorové jednotky řady 814-914 © Pars nova, a.s. - ZOBRAZ!
 
Motorová jednotka pro regionální dopravu 814 – 014 – 814 je odvozena od předchozího typu, vznikla obdobnou rekonstrukcí a je tvořena dvěma motorovými vozy řady 814 a částečně nízkopodlažním vozem vloženým řady 014. Toto uspořádání přináší jak větší kapacitu, tak také lepší trakční vlastnosti vozidla. Jeho slabinou je ovšem to, že celá jednotka pro 286 cestujících má pouze jedinou sanitární buňku.
 
Motorový vůz řady 814 je půdorysně členěn na stanoviště strojvedoucího (v podstatě shodné s řídicím vozem – viz níže), přední nástupní prostor, velkoprostorový oddíl pro cestující se 48 sedadly v uspořádání 2 + 2 proti sobě a středovou uličkou a zadní nástupní prostor. Nástupní dveře jsou jednokřídlé předsuvné, s elektropneumatickým centrálním i místním ovládáním a ochranou proti přivření. Provedení vnitřních dveří a přepážek odpovídá řídicímu vozu (viz dále). Hnací agregát motorového vozu je tvořen šestiválcovým přeplňovaným dieselovým motorem Tedom M 1.2C ML 640 SE, resp. TD 242 RH TA25, čtyřstupňovou hydromechanickou převodovkou Voith DIWA 864.3E a upravenou nápravovou převodovkou NKR 16. Motor pohání kloubovým hřídelem také pomocné pohony (kompresor, alternátory a kompresor klimatizace), umístěné na samostatném odpruženém rámu.
 
Typový výkres motorové jednotky řady 814-014-814 © Pars nova, a.s. - ZOBRAZ!
 
Řídicí vůz řady 914 je v půdoryse rozdělen na stanoviště strojvedoucího, přední oddíl pro cestující, nízkopodlažní část s nástupním prostorem a buňkou WC a zadní oddíl pro cestující. Klimatizované stanoviště strojvedoucího je koncipováno symetricky. Od předního oddílu pro cestující je odděleno lomenou částečně prosklenou příčkou s rovněž prosklenými dveřmi v jejím levém dílu (od prosklení se později upustilo). Na levé straně u příčky je nouzová sedačka, na pravé pak místo pro chladničku a vařič. Řídicí pult má tvar písmene U a jsou na něm umístěny displeje řídicího a informačního systému, zobrazovací jednotka elektronického rychloměru, ovládací panel radiostanice, kontrolér trakce a přídavné brzdy a další ovládací a signalizační prvky. Sedačka strojvedoucího je odpružená a je opatřena hlavovou a loketními opěrkami.
 
V předním oddíle pro cestující je 12 míst k sezení: na pravé straně čtyřsedadlo a dvě trojsedadla (u prototypu v uspořádání za sebou), na levé jedno sedadlo pevné a jedno sklopné. V nízkopodlažní části, která představuje celou polovinu podlahové plochy vozu a jejíž podlaha je ve výši 570 mm nad TK, se nachází buňka WC s uzavřeným systémem EVAC, upravená pro použití cestujícími se sníženou pohyblivostí i pro přebalování nemluvňat. Má tlačítky ovládané dveře s elektrickým pohonem. V nástupním prostoru jsou čtyři dvojice sklopných sedaček a místo pro přepravu jízdních kol, kočárků a invalidních vozíků s prvky pro jejich upevnění. Dvoukřídlé nástupní dveře jsou umístěny ve středu bočnic této části, jsou předsuvné a mají elektropneumatické centrální i místní ovládání a ochranu proti přivření. V zadním oddíle pro cestující je 16 sedadel v uspořádání 2 + 2 proti sobě. Do jeho zadní stěny, tvořené plochým čelem, jsou z obou stran dveří do mezivozového přechodu zabudovány skříně pro uložení provozních potřeb a věcí vlakového personálu. Přepážky oddělující nízkopodlažní část od obou oddílů pro cestující jsou prosklené s prosklenými křídlovými dveřmi.
 
29.09.2007 - Břeclav: 814.209-2 - oddíl pro cestující, pohled dozadu © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Vložený vůz řady 014 je svým uspořádáním a vybavením v podstatě shodný s řídicím vozem řady 914, ovšem s tím, že je průchozí na obou čelech a na místě stanoviště řídicího vozu má o tři sedadla zvětšený prostor pro cestující.
 
Osvětlení vnitřních prostorů jednotky je zářivkové, namontované ve stropních středových osvětlovacích kanálech. Vnější osvětlení jednotky tvoří dvojice halogenových reflektorů a trojice pozičních světel na každém čele. Palubní napětí hodnoty 24 V dodává baterie typu 18 KPM 300 P, která je spolu se startovací baterií typu 18 KPH 80 P umístěna v jednom kontejneru na motorovém voze; obě mají systém centrálního doplňování kapaliny a mohou být dobíjeny z alternátorů nebo z vnější sítě 230 V prostřednictvím statického měniče. Teplovodní vytápění (s možností temperování a předtápění) každého vozu je zajišťováno samostatným teplovodním agregátem Eberspächer HYDRONIC 35 a radiátory instalovanými podél stěn. V nástupním prostoru řídicího vozu tepelnou pohodu zvyšují dva teplovodní agregáty 4V4, které vhánějí do prostoru teplý vzduch podle potřeby (při otevření nástupních dveří). Větrání jednotky je původní, s přirozenou cirkulací pomocí střešních větráků, popřípadě polospouštěcích oken.
 
29.09.2007 - Břeclav: 814.210-1 - řídicí pult © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Brzdovou soustavu jednotky představuje samočinná brzda DAKO, přídavná brzda, brzda záchranná a ruční. Jednotka je dále vybavena řídicím a diagnostickým systémem INTELO, umožňujícím ovládání až tří jednotek z jediného stanoviště, elektronickým rychloměrem, radiostanicí a audiovizuálním informačním systémem pro cestující s vnějšími i vnitřními světelnými panely.
 
K popisu jednotlivých vozidel je třeba poznamenat, že v průběhu dodávek došlo a dále dochází k dílčím změnám, jejichž charakter a rozmanitost přesahují možnosti rozsahu této stati. Celkový vzhled, uspořádání i vnitřní vybavení jednotek 814 – 914 a 814 – 014 – 814 si můžete lépe ozřejmit z připojených typových výkresů a fotografií. Některá v tomto článku neuvedená fakta pak můžete najít v odkazech na jeho konci. Hlavní technické a výrobní údaje obou typů ukazuje tabulka:
 
Základní technické údaje
označení
814.0 + 914.0, 814.5 + 914.5
814.2 + 014 + 814.2
označení tovární
814 - 914
814 - 014 - 814
rozchod
1 435 mm
1 435 mm
uspořádání dvojkolí
A’1’ + 1’1’
A’1’ + 1’1’ + 1’A’
přenos výkonu
hydromechanický
hydromechanický
maximální rychlost
80 km/h
80 km/h
spalovací motor
Tedom M 1.2C ML 640 SE
Tedom TD 242 RH TA25
jmenovitý výkon
242 kW
2 x 242 kW
hmotnost ve službě prázdná
39,6 t
62,3 t
hmotnost ve službě obsazená
54,8 t
81,0 t
délka přes nárazníky
28 440 mm
42 410 mm
počet míst k sezení
76 + 8
127 + 8
počet míst k stání
105
151
výrobce skříně a podvozků
Studénka/Pars nova (reko)
Studénka/Pars nova (reko)
výrobce motoru
Tedom Jablonec n.N.
Tedom Jablonec n.N.
výr. hydromech. převodovky
Voith Turbo GmbH & Co.
Voith Turbo GmbH & Co.
roky rekonstrukce
2005 - doposud
2007 - doposud
počet kusů
100 (předpoklad)
26 (zatím nasmlouváno)
 
Zvláštní pozornost si zaslouží grafické řešení nátěru jednotek z dílny studia Konting, o němž se na stránkách této společnosti hovoří takto: Grafický návrh studia Konting byl vybrán z desítky dalších návrhů, protože nejlépe vystihuje kvalitativní změnu regionálních vlaků, vzhledem zatraktivňuje nový motorový vůz v konkurenci s regionálními autobusovými dopravci a odlišuje toto moderní, rekonstruované vozidlo pro regionální dopravu od stávajících motorových vozů ČD řady 810.
 
Barevné a grafické řešení (...) zohledňuje aktuální požadavky na regionální vlaky – zvýraznění čel vlaku s cílem zvýšení viditelnosti vlaku na železničních přejezdech (oranžové elipsy na čelech vlaku), zvýraznění důležitých bodů na soupravě s ohledem na bezpečnost cestujících – nástupní dveře a pevné spojení vagonů (oranžový odstín), zlepšení orientace cestujících při nástupu do vlaku – zvýraznění asymetricky umístěných dveří a především grafické odlišení nízkopodlažní a vysokopodlažní části soupravy (opačně orientované zelené oblouky v podokenní části). Dynamické křivky a elipsy definitivně opouští konzervativní červeno-bílé (resp. béžové) pruhy na motorových vozech a snaží se zatraktivnit tento nový dopravní prostředek pro regiony cestujícím. 
 
29.09.2007 - Břeclav: 814.209-2 + 014.005-3 + 814.210-1 na své druhé propagační jízdě do Lanžhota © PhDr. Zbyněk Zlinský
Provoz

Motorové jednotky Regionova i Regionova Trio Českých drah jsou nasazovány na vedení osobních a někdy i spěšných vlaků především na vedlejších neelektrizovaných tratích. Ono slůvko „především“ je velice důležité, protože někdy je najdeme tam, kde by logicky neměly co dělat – dokonce i na hlavních tazích. Tyto anomálie jsou vesměs způsobeny dohodami dopravce s příslušnými kraji, které tak trochu (nebo spíš hodně) sledují cíle zviditelnit „úspěchy ve zlepšování regionální dopravy“.

Po prototypové Regionově, která byla uvedena do provozu v Rakovníku (Středočeský kraj), následovaly sériové jednotky v první fázi rozdělování vždy po dvou do Otrokovic (Zlínský kraj), Chebu (Karlovarský kraj), Hradce Králové (Královéhradecký kraj), Šumperka (Olomoucký kraj), Havlíčkova Brodu (Kraj Vysočina), Tábora (Jihočeský kraj), Klatov (Plzeňský kraj), Děčína (Ústecký kraj) Pardubic (Pardubický kraj), Suchdola nad Odrou (Moravskoslezský kraj) a Prahy-Vršovic (Středočeský kraj). První Regionovy Trio byly dodány opět po dvou do Liberce (Liberecký kraj) a Veselí nad Moravou (Jihomoravský kraj). V pololetí roku 2007 tak měl každý kraj (s výjimkou Hlavního města Prahy) nejméně dvě jednotky té či oné varianty.

17.04.2008 - Česká Třebová: 814.041-0+914.041-9 projíždí po koridoru na Os 4765  Česká Třebová - Letovice © PhDr. Zbyněk Zlinský

V současné době jsou jednotky Regionova dislokovány v DKV Brno, Česká Třebová, Olomouc, Plzeň a Praha a jejich úplnou dislokaci si můžete prohlédnout zde. Jednotkami Regionova Trio k dnešnímu dni disponují pouze DKV Brno a Česká Třebová a podrobnosti najdete tady. Aktuální oběhy dvouvozových i třívozových jednotek, stejně jako mnohé další informace a zajímavosti z provozu, jsou k dispozici na stránkách, které jsou jim věnovány.
 
Aktuální stav provozu k počátku roku 2010 i vyhlídky do budoucna přinesla dne 14.1.2010 tisková zpráva Českých drah.
Několik slov závěrem

Ať už si o ní myslíme cokoliv, je zjevné, že tato rekonstrukce vozů řady 810 a 010 odstraňuje některé jejich hlavní nedostatky: nízká úroveň komfortu pro cestující i vlakový personál, neprůchodnost soupravy, absence bezbariérového nástupu a WC či zastaralost hnacího agregátu. Podstatného zvýšení pohodlí pro cestující bylo přitom u dvouvozové verze dosaženo při zachování celkové kapacity původní soupravy 810 + 010 (tj. 199 osob), i když za cenu snížení počtu sedadel (ze 117 na 84). Významným přínosem je bezesporu také podstatné zvýšení bezpečnosti strojvedoucího použitím masivního rámu čela a zvětšením stanoviště.

25.08.2007 - Otrokovice: jednotka 814.029-5/914.029-4 jako opožděný Os 14224 z Vizovic (foto z R 813) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Nejčastější námitky ze stran kritiků této i obdobných rekonstrukcí jsou proti pojezdu výchozích vozidel. Mějme však na zřeteli, že ten je objektivně dán a spekulovat o jiném řešení nemá za současného stavu věcí žádný smysl. Dovedu si představit, že ti, kdož o rekonstrukcích rozhodovali, by také dali přednost sešrotování všech „orchestrionů“ i s jejich přívěšáky a pořízení moderních novostaveb. Jenže k takovému řešení cosi schází – potřebné finanční prostředky. Proto si myslím, že bychom měli být rádi, že se pro modernizaci regionální železniční dopravy u nás dělá aspoň něco málo, co však vidí a může ocenit každý cestující.

České dráhy při pořizování těchto jednotek poprvé uplatnily novou koncepci individuálního přístupu k jednotlivým krajům, který je formálně zvýrazněn specifickým regionálním logotypem vozidel. Tento aspekt jsem v článku do jisté míry jako všeobecně známý pominul, neboť uvádění Regionov do provozu v jednotlivých krajích bylo doprovázeno někdy až únavně se opakujícími tiskovými zprávami ČD. Zdá se však, že toto zaměření na kraje nese své ovoce. Třeba také v jejich v poslední době v některých případech proklamované (byť velice opatrné) ochotě podílet se v další fázi zlepšování regionální dopravy finančně na pořízení vozidel už opravdu nových.

22.09.2007 - Liberec: našlapaná 814.201-0 + 014.001-2 + 814.202-8 jako Os 6308 Liberec - Frýdlant v Č. © PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:
  1. "Malý atlas lokomotiv 2007", kolektiv autorů, Gradis Bohemia, s.r.o., Praha 2006
  2. Pars nova a.s. - Modernizace, rekonstrukce a opravy kolejových vozidel
  3. Motorová jednotka řady 814 ČD Regionova
  4. KONTING spol. s r.o.
  5. "Dráha", NADATUR, Praha - různá čísla
  6. „Železniční magazín“, M-Presse s.r.o., Zlín, Praha – různá čísla
  7. Motorové jednotky REGIONOVA
  8. „LOKOstatistika“, produkt autorů webu LOKOstránky.net
  9. Stránky přátel železnic
  10. České dráhy, a.s. - tiskové zprávy
  11. TED - Tenders Electronic Daily - Dodatek k Úřednímu věstníku Evropské unie

Titulní snímek: 814.036-0/914.036-9 odjíždí dne 23.2.2008 jako Os 13018 z Postřelmova © PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy