Motorové vozy na našich kolejích: řada 842

9.12.2007 20:30 PhDr. Zbyněk Zlinský

Motorové vozy na našich kolejích: řada 842

Motorové vozy zvané důvěrně „kvatro“ nebo ještě důvěrněji „rohlík“ (někdy ovšem také „klump“ či „krám“) jsou sice nesporně zajímavé svou konstrukcí, ale také okolnostmi svého vzniku, které vedly mj. k jejich poněkud výjimečnému postavení v historii hnacích vozidel ČD. Jako úplně první řada motoráků totiž vyjely z výrobní haly už bez označení podle pana Ing. Kryšpína.

Je ovšem pravda, že byly objednány ještě pod původním označením M 273.2, s nímž se v některých přehledech či statích můžete také setkat. Nicméně nepředbíhejme a než se k vlastní objednávce a jejímu naplňování dostaneme, vraťme se do oné (ještě ne tak dávné) doby a připomeňme si, kterak to vypadalo v motorové osobní dopravě (v těch letech ještě stále) Československých státních drah.
 
V předchozích dílech našeho seriálu jsme se už dověděli, že v polovině sedmdesátých let minulého století hodlaly ČSD rozvinout program kompletní obnovy svého parku motorových vozů. Ten měl být založen na dvounápravových motorových vozech řady M 152.0 (dnes 810) a vozech čtyřnápravových řady M 474.0 (860). Jestliže se v případě prvním podařilo národnímu hospodářství „vytčené cíle nejen splnit, ale také překročit“, v případě druhém tomu bylo přesně naopak – a to bylo nakonec i důvodem onoho neplánovaného „překročení“ plánu výroby vozů řady první. Tak se stalo, že ČSD měly sice k dispozici velké množství vozů pro lokálky, ale chyběla jim vozidla pro motorovou dopravu na hlavních neelektrizovaných tratích.
 
30.06.2006 - Postoupky: 842.010 v čele Os 3973 © Radek Hořínek
 
K dispozici byly sice kromě vozidel už zastaralých (řady 830 a 831) ještě i relativně moderní motorové vozy ze starších dodávek (řad 850 – 853), avšak jejich počet nedostačoval provozním potřebám. Už koncem sedmdesátých let bylo jasné, že existující stav je neudržitelný a ČSD akutně potřebují nové čtyřnápravové motorové vozy. Nelze ovšem hovořit o tom, že toto vědomí bylo u našich drah nějak všeobecné – tehdejší Východná dráha se sídlem v Bratislavě podobnou potřebu údajně nepociťovala; ostatně se zdá (podle pozdějšího historického vývoje), že jistý odpor k „velkým motorákům“ a převaha koncepce klasických vlakových souprav vládne na slovenských železnicích dodnes.
Vývoj a výroba

Vzhledem k tomu, že ČSD potřebovaly nová vozidla rychle, hledalo se řešení využívající momentálně dostupných a sériově vyráběných agregátů. Což nebylo nic divného po zkušenostech s neslavným osudem řady 860, jejíž sériová výroba zkrachovala na spletitosti tehdejších dodavatelsko-odběratelských vztahů. Když nebylo možno vyrobit potřebný vůz s elektrickým přenosem výkonu, zadalo ministerstvo dopravy vývoj motorového vozu s přenosem hydromechanickým, který byl použit a osvědčil se u motorových vozů řady M 152.0 (810), v té době ještě vyráběných ve Studénce.

31.01.1995 - Břeclav: 842.001-0 po příjezdu na MOs 4535 © Milan Vojtek

Není proto překvapující, že vývoj a výrobu dvou prototypů předpokládané řady M 273.2 zajistila právě Vagonka Studénka – nakonec u nás v té době žádný jiný výrobce podobných vozidel ani nebyl. Projekt, který vznikl ve spolupráci s Výzkumným ústavem kolejových vozidel, byl založen v podstatě na spojení dvou motorových vozů řady 810 do jednoho celku – tedy alespoň pokud jde o pohon. V té době totiž nebylo možno v tuzemsku zajistit podpodlažní hnací agregát o požadovaném výkonu, dovoz nepřicházel v úvahu, a tak použití agregátů dvou bylo jediným možným řešením.

Ve skutečnosti ovšem nebyly použity hnací agregáty zcela shodné s motorovými vozy řady 810, i když šlo opět o původně automobilové komponenty. Volba padla na výkonnější naftový motor LIAZ M 1.2B – ML 640F a odpovídající hydromechanickou převodovku PRAGA 4 AB 120. Jen dovozové nápravové převodovky NKR 16-82 z SGP Wien zůstaly shodné s výchozí konstrukcí pohonu. U sériových vozů je měly nahradit nově vyvíjené převodovky tuzemské, ale nakonec k tomu nedošlo, protože jejich vývoj nebyl úspěšný.

Podzim 1998 - širá trať: 842.002-8 v původním nátěru jede kolem Nového rybníka u Sedlece jako Os ze Znojma do Břeclavi © Milan Vojtek

V roce 1988 byly ve Studénce vyrobeny a koncem roku dodány první dva prototypy (byl zde rozestavěn ještě třetí s odlišným vypružením a uložením skříně a také s jiným uspořádáním sedaček - za sebou, ale jeho výroba nebyla dokončena), které se odlišovaly podvozky: druhý z nich měl mechanismus nuceného radiálního stavění dvojkolí podvozku v oblouku. Prototypy (tady předbíhám) mají na rozdíl od později vyráběných sériových vozů laminátová čela. První prototyp absolvoval zkoušky na ŽZO Cerhenice, druhý byl už od počátku ověřován v pravidelném provozu v lokomotivním depu Břeclav (tam byl 22.12.1989 nasazen i prototyp první). V polovině roku 1991 pak oba vozy absolvovaly měsíční testování na sklonově náročných tratích v šumperském depu.

Zkušební provoz prototypů nebyl bez problémů a ukázal, že jejich velkou slabinou jsou vysoce poruchové hydromecjanické převodovky PRAGA, které nikdy nevydržely ani ujetých 20 000 km bez poruchy. Nebylo tudíž myslitelné objednat výrobu sériových vozů se shodnou konstrukcí pohonu. Hledání vhodné náhrady v důsledku „sametové“ změny společenských poměrů se už nemuselo omezovat hranicemi, nicméně i tak trvalo poměrně dlouho, než byl vhodný dodavatel nalezen. Stala se jím britská firma Alvis, která upravila snadno dostupnou automobilovou převodovku amerického výrobce Allison pro použití v železničním vozidle. Její převodovky typu HTB 741R byly namontovány do druhého prototypu v roce 1992 a do prvního pak v roce následujícím.

29.09.2007 - Břeclav: 842.001-0 na točně © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vzhledem k tomu, že se nové převodovky v provozu osvědčily, byly zajištěny i pro 35 sériových vozů řady 842, jejichž výrobu si ČSD objednaly už v „revolučním“ roce 1989, ale pro výše zmíněné potíže pak dostaly (už jen ČD) až v letech 1993 a 1994. Nezměnil se jen objednatel, ale také dodavatel, i když z hlediska výrobního víceméně jen formálně: Vagónka Studénka, n.p. byla mezi tím transformována nejprve ve státní podnik s názvem Moravskoslezská vagónka Studénka (MSV).a posléze (dokonce během výroby sériových vozů řady 842) na akciovou společnost shodného jména i zkratky.

Už na počátku vývoje této řady se předpokládal provoz ucelených souprav s příslušnými přípojnými vozy, které však nikdy dodány nebyly. Čtveřice nových koncepčně odpovídajících přípojných vozů byla objednána současně s prototypy vozů motorových, avšak jejich vývoj nebyl dokončen a nakonec došlo pro účely zkušebního provozu prototypů řady 842 pouze k nezbytné rekonstrukci čtyř přípojných vozů řady Bmnp (dříve Baim). Rekonstruované vozy, dokončené v roce 1989, byly označeny řadou 042 Btfnw.
 
Typový výkres sériového motorového vozu řady 842 © ČKD Vagonka
Popis

Samonosná ocelová svařovaná vozová skříň lehké konstrukce s průchozími čely (u prototypů se skelného laminátu, u sériových vozů z ocelového plechu) je uložena na dvou dvounápravových hnaných podvozcích bezkolébkového provedení; primární vypružení zajišťují ocelové vinuté pružiny, sekundární pružiny vzduchové. Skříň vozu je půdorysně rozdělena na přední stanoviště strojvedoucího, služební a zavazadlový oddíl, přední nástupní prostor s buňkou WC, velký oddíl pro cestující, zadní nástupní prostor, malý oddíl pro cestující a zadní kabinu strojvedoucího. Dveře pro cestující jsou předsuvné s elektropneumatickým ovládáním, které může ovládat centrálně (vždy na jedné straně vozu) strojvedoucí ze svého stanoviště nebo průvodčí od kterýchkoliv dveří; dveře může místně ovládat i cestující. Předsuvné do zavazadlového oddílu mají ovládání ruční, dveře stanovišť (jen na straně vlakvedoucího) jsou křídlové. Celkové uspořádání prototypových i sériových vozů i jejich vybavení je zřejmé z typového výkresu a četných snímků v galerii.

 25.08.2007 - PJ Břeclav: 842.015-0 - velký oddíl pro cestující, pohled dozadu © PhDr. Zbyněk Zlinský

Pohon vnitřního dvojkolí každého podvozku zajišťuje hnací agregát uložený na spodku vozu, který tvoří naftový motor LIAZ M 1.2B – ML 640F přírubově spojený s hydromechanickou převodovkou Allison, kloubový hřídel a nápravová reverzační převodovka HTB 741R NKR 16-82. Oba agregáty mají oddělené palivové hospodářství, ale provázaný chladicí systém a společné pomocné pohony. Toto uspořádání umožňuje provoz s jedním nebo oběma činnými motory podle momentálních podmínek. Vytápění interiéru vozu je teplovzdušné na základě tepla z naftového teplovodního agregátu a odpadního tepla z chladicích okruhů spalovacích motorů. Stanoviště strojvedoucího jsou vytápěna kalorifery také využívajícími tepla z chladicích okruhů. Větrání je nucené prostřednictvím systému teplovzdušného vytápění (bez použití ohřevu), střešními větrači a polospouštěcími okny. Stanoviště strojvedoucího jsou klimatizována, poprvé u motorových vozů pro bývalé ČSD.

Brzdovou výbavu vozu tvoří pneumatická samočinná a přímočinná brzda, vřetenová brzda ruční (s ovládacím kolem v každé kabině strojvedoucího a působící na obě jednotky kotoučové brzdy přilehlého podvozku) a plynule regulovatelné retardéry pro dynamické brzdění; vůz 002 byl původně vybaven i kolejnicovou elektromagnetickou brzdou. K další výbavě vozu patří mj. řídicí a diagnostická elektronická jednotka, systém vícenásobného řízení umožňující ovládat z jednoho stanoviště dva vozy řady 842, zařízení pro ovládání dveří přípojných vozů řady 010 (a odvozených), 021, 042 a 043 či informační systém „zastávka na znamení“.

29.09.2007 - Břeclav: 842.001-0 - přední stanoviště, řídicí pult © PhDr. Zbyněk Zlinský 

O dalších podrobnostech konstrukce a vybavení vozů řady 842 se případný zájemce dozví daleko více z literatury a internetových zdrojů, z nichž ty nejsnáze dostupné uvádím v odkazech na konci článku. Totéž se týká také mnohých odlišností sériových a prototypových vozů, které nebyly nikdy eliminovány nějakou přestavbou, jako se u jiných vozidel stávalo - pomineme-li ovšem nedostatkem náhradních dílů vynucené přizpůsobení elektroniky obou prototypů sériovým vozům v roce 2006. Hlavní technické a výrobní údaje řady 842 uvádí následující tabulka:

Základní technické údaje
označení
842.001 - 037
tovární typ
111 (prototypy), 113 (sériové vozy)
rozchod
1 435 mm
uspořádání dvojkolí
(1A)´(A1)´
přenos výkonu
hydromechanický
maximální rychlost
100 km/h
spalovací motory
2x LIAZ M 1.2B – ML 640F
jmenovitý výkon
2 x 212 kW
hmotnost ve službě prázdný
45,0 t (001, 002)
46,0 t (003 – 037)
hmotnost ve službě obsazený
60,0 t
délka přes nárazníky
24 700 mm (001, 002)
25 200 mm (003 – 037)
počet míst k sezení (pevná + sklopná)
64 + 16
počet míst k stání
64
výrobce skříně a podvozků
Vagónka Studénka (001, 002)
MSV Studénka (003 – 037)
výrobce motoru
LIAZ Rýnovice
výrobce hydromechanické převodovky
 
PRAGA Praha (prototypy původně
Allison E.C. Indianopolis (prototypy po reko, sériové vozy)
roky výroby
1988 (prototypy), 1993 - 1994 (sériové vozy)
počet kusů
37
Provoz

Vyrobené sériové vozy byly předávány do českých a moravských dep, neboť při jejich objednávání (před rozdělením Československa a ČSD) správa tehdejší Východní dráhy v Bratislavě o ně neprojevila zájem. Tak se nové vozy objevily ve stavech lokomotivních dep Břeclav, Brno dolní, Česká Lípa, Šumperk, Turnov, Veselí nad Moravou a Zdice. Ačkoliv záměrem vedoucím ČSD k jejich pořízení byla výměna starších čtyřnápravových motorových vozů, v provozu jimi byly především nahrazovány klasické vlakové soupravy s lokomotivou, což se ostatně dělo u nových motorových vozů už dříve. Navíc nedošlo k realizaci původně plánované celkem stokusové dodávky.

06.09.2004 - Pardubice hl.n.: "kvatro" 842.007-7 v čele R 682 do Liberce © PhDr. Zbyněk Zlinský

V roce 1997 došlo v důsledku dodávek nových vozů řady 843 k redislokaci řady 842, v jejímž důsledku byly vozy soustředěny do Břeclavi, Českých Budějovic, Liberce, Veselí nad Moravou a Valašského Meziříčí. Další velký přesun nastal před počátkem platnosti GVD 2005/2006, kdy byly liberecké vozy převedeny do Plzně. Vozy řady 842 jsou využívány především k vedení rychlíků a spěšných vlaků na neelektrifikovaných tratích v obvodu svých provozních jednotek; v některých z nich ovšem převládá jejich nasazení na vlaky osobní.

Ke konci období platnosti GVD 2006/2007 byly vozy řady 842 dislokovány takto:
 
DKV Brno - PJ Břeclav: 001, 002, 003, 014, 015
DKV Brno - PJ Veselí n.M.: 017, 018, 019, 020, 026, 032, 033, 034, 035, 036, 037
DKV Č.Budějovice - PJ Č.Budějovice: 004, 009, 012, 013, 016, 027, 028, 029, 030, 031
DKV Ostrava - PJ Valašské Meziříčí: 005, 010, 011, 019, 025
DKV Plzeň - PJ Plzeň: 006, 007, 008, 021, 022, 023, 024
 
03.03.2004 - Valtice:  842.014-3 opustil zastávku Valtice město a uhání do Břeclavi © Milan Vojtek
Několik slov závěrem

Jako je mým zvykem, zdůrazňuji, že tato stať si nekladla za cíl být vyčerpávajícím pojednáním o vývoji, konstrukci, výrobě a provozu motorových vozů této řady. Může být jen základní informací, která některé čtenáře uspokojí, jiné může třeba přivést k dalšímu studiu. Jestliže jsem se při psaní dopustil nějaké chyby nebo nepřesnosti, upozorněte mne prosím v diskusi, kde se také můžete zeptat na věci, které jsou vám v článku nejasné. Pokud nebudu znát odpověď já, odpoví jistě někdo znalejší a povolanější.

Naprostá většina obrázků, kterých jsem použil v textu nebo zařadil do připojené galerie, má charakter popisný a dokumentační, a proto na ně prosím také takto nahlížejte a nehledejte v nich (nepovedená) umělecká díla. Jestliže je jich tentokrát možná více než odpovídá počtu vozů, je to jen výsledek mé snahy ukázat vám odlišnosti prototypů od vozů sériových a také různé momenty z provozu této řady, které jsou prakticky neopakovatelné.

09.04.2005 - Brno hl.n.: 842.034-1 od Os 4108 Veselí nad Moravou - Brno © PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:
  1. „Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
  2. "Malý atlas lokomotiv 2007", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2006
  3. „Dráha", NADATUR, Praha - různá čísla
  4. „LOKOstatistika“, produkt autorů webu LOKOstránky.net
  5. Stránky O prototypech a lokomotivních unikátech v ČR a SR
  6. Motorové vozy řady 842
  7. Motorový vůz řady 842 (M 273.2)
  8. Řada 842
  9. Atlas řada 842 - M 273.2
  10. 842 (ex M 273.2) "kvatro"
Poděkování:

Za poskytnutí archivních obrázků do galerie velice děkuji Radku Hořínkovi, ale obzvláštní a mocný dík si zaslouží za totéž Milan Vojtek, kterého jswm neskutečně otravoval a stále si na něj a jeho skener něco vymýšlel.

Titulní snímek: Motorový vůz 842.026-7 na Os 4306 ve Veselí nad Moravou dne 28.8.2007 © Radek Hořínek

Galéria

Súvisiace odkazy