Parní vůz „Komarek“ se představil v Praze

2.6.2017 8:00 Pavel Šmídek

Unikátní exponát železniční sbírky NTM byl v roce 2016 po téměř pětileté pauze znovu uveden do provozního stavu. Vedle řady akcí spojených s výročím firmy Ringhoffer, která vůz v roce 1903 vyrobila, připravilo NTM na sobotu 27. května ve spolupráci s Českými drahami rovněž veřejné jízdy tohoto stroje z Masarykova nádraží.

To jsem se dověděl z tiskové zprávy, uvedené v naší rubrice Krátke správy dne 23.5.2017. Stejná informace se objevila i leckde jinde, ale pro mne bylo zajímavější, když mi přišla elektronická zpráva, že se dne 23.5.2016 uskuteční speciální jízda Komarka pro novináře. Z nádraží Praha-Libeň do stanice Praha Masarykovo nádraží odjede zvláštní parní vlak číslo 10068 v 11:20 hod. Tomu samozřejmě nešlo odolat.

Na libeňské nádraží jsem se dostavil, jak je mým zvykem, s dostatečným časovým předstihem, ale nebyl jsem tam první. Čekala nás tam paní Mgr. Jana Dobisíková z oddělení PR a práce s veřejností z Národního technického muzea. Rozdala informační letáky, které sloužily jako vstupenka na jízdu. Zároveň jsem si koupil taky lístek pro sebe i pro kolegu Luďka na první jízdu pro veřejnost v sobotu 27.5.2017 s odjezdem z Prahy-Libně do Prahy Masarykova nádraží za 110,- Kč. Je důležité připomenout, že tyto jízdy i prezentace pro veřejnost byly součástí oslav 200 let od narození Františka Ringhoffera II.

Mgr. Jana Dobisíková před M 124.001

K mému překvapení jsem zjistil, že na nádraží Praha-Libeň funguje opět nádražní jídelna a zboku taky malý bar se sázkovou kanceláří.

Nádražní jídelna

Poté jsme se odebrali na 3. nástupiště. Někteří novináři si krátili, jako třeba já, čas pozorováním provozu na nádraží. V jednu chvíli byly zde dvě žabotlamy, Leošek a RegioJet. V rychlosti jsem bohužel nestačil zdokumentovat vlak posledně jmenovaný s asi porouchaným Vectronem, který byl tažen náhradní lokomotivou.

A stále nám budou jezdit …

V 11:15 jsme se konečně dočkali. M 124.001 přijel, proběhla krátká fotodokumentace a v 11:20 jsme dostali zelenou k odjezdu do stanice Praha Masarykovo nádraží, kde bylo dostatek času pořídit další fotky.

Konečně jsme se dočkali M 124.001

Hned po odjezdu se ujal slova Mgr. Michal Novotný, Ph.D., ředitel Železničního muzea NTM, a podrobně nám popsal historii i současnost M 124.001.

Mgr. Michal Novotný, Ph.D. s novinářkou

V rozhovoru jsme se dověděli základní informace o této krásné mašince a a také to, že o technických parametrech a o průběhu revitalizace více ví Ing. Jan Palas, ředitel Průmyslového muzea NTM, tak jsem si jej taky poslechl, i když dostačující informace byly v letáku, který jsem obdržel.

Ing. Jan Palas odpovídá na dotazy novinářů

Teď si něco můžeme krátce říci o M 124.001. Byl vyroben v druhé polovině roku 1903 v továrně Ringhoffer na Smíchově a osazen parním kotlem zcela nové konstrukce od firmy F.X.Komarek Wien. Koncem 19. století se v Čechách začalo stavět velké množství lokálek. Proto již 24. listopadu 1902 podal Zemský výbor předběžnou objednávku na stavbu dalšího motorového vozu, která odešla z Ministerstva železnic k firmě Ringhoffer s číslem 10870/V-1903 (to jsem se dočetl v jedné studii).

Výrobní štítek parního motorového vozu

Parní vůz byl velmi úsporný, spotřeba pohonných hmot činila 6 kg uhlí a 30 litrů vody na 1 km jízdy. Parní vozy mohly jezdit oběma směry bez otáčení, protože měly na zadní plošině druhé řídící stanoviště. Zatímco strojvedoucí zůstal u kotle ve strojovně, vlakvedoucí stál na plošině, sledoval trať, obsluhoval brzdu a táhlem k píšťale dával potřebné návěstí. Odbavovat cestujících směl jen za pobytu ve stanici.

Parní kotel z roku 1905

Původní olejové lampy byly v roce 1936 rekonstruovány na plynové, z čehož se dodnes zachovaly stropní lampy nebo zásobník plynu na boku vozu. Při revitalizaci v letech 2005 – 2006 bylo plynové osvětlení nahrazeno elektrickým s bateriovým napájením 24 V.

Osvětlení vozu

Vůz byl původně byl nasazen na lokálku z České Lípy do Kamenického Šenova, ale kvůli malému výkonu se na této horské trati neosvědčil. V jednu chvíli při prudkém stoupání se ploužil rychlostí 9 km/h. Poté došlo k poruše kotle a ten byl v roce 1905 nahrazen novým kotlem Allisonovy konstrukce (tovární číslo 349), jak je vidno na obrázku.

Výrobní štítek kotle

Po roce 1907 byl vůz krátce k vidění na trati Posázavského pacifiku a na trati Louny – Libochovice, ale tam se vzápětí se ozvali cestující i obce, že vůz nemá WC, cestující si tedy nemohli ulevit. Vůz měl 3. třídu s 15 místy v kuřáckém oddíle, 9 místy v nekuřáckém a 2 třída měla 8 sedadel.

Dřevěné sedačky M 124.001

Poté jezdil na krátké trati Opočno – Dobruška kromě oprav až do roku 1947, kdy byl zrušen a v roce 1949 byl umístěn v budově Národního technického muzea, kde byl až do roku 2005. Od roku 2005 – 2015 byl umístěn v Muzeu ČD v Lužné u Rakovníka a v letech 2015 a 2016 restaurován v depozitáři NTM v Chomutově a znovu uveden do provozuschopného stavu. Přípravy před tím trvaly 5 let a pak si vyžádaly téměř 2 000 hodin práce. Ty byly financovány z rozpočtu Národního technického muzea v celkové částce 875 575 Kč.

Na Masarykově nádraží byl dostatek času si vše nafotit, ale taky přibýval dav zájemců, jak z řad z šotoušů, tak i náhodných cestujících, tak jsem se odebral domů, hlavně prohlédnout fotky.

Už víme, že v sobotu 27.5.2017 měly být jízdy pro veřejnost, jízdenka již byla zakoupena a tak v cca 6:45 hod. jsem čekal v Libni na Luďka, který chtěl taky vidět tuto raritu, protože v celé Evropě jsou jen tři další funkční parní vozy (Švýcarsko, Velká Británie, Německo).

Také jsem chtěl ještě udělat pár dokumentačních fotek, hlavně jsem nenašel výrobní štítek parního vozu a potřeboval trochu lépe vyfotit interiér. Po příjezdu na Masarykovo nádraží jsem se hned strojvedoucího zeptal, kde je ten štítek a on: „Hledej, najdeš ho rychle, jsi blízko“. Po mírné nápovědi jsem ho nakonec našel, byl umístěn u dveří dole, skoro na tajném místě. Při hledání jsem se kochal prací nýtařů, kterých asi už dnes není moc. Poté došlo k vypouštění páry a k následnému čerpání vody.

Vypouštíme páru

Jelikož jsme si chtěli prohlédnout na Masarykově nádraží další vozy, které také postavili u Ringhofferů, bylo nám sděleno, že dnes máme smůlu a že budou vystaveny v neděli spolu s M 124.001, tak jsme se vydali na kafe a následně pak do NTM, které jsem chtěl už dlouho vidět, neboť jsem tam byl naposledy jako malý kluk. Ale to v další reportáži už podrobněji popíše Luděk.

Na závěr bych chtěl poděkovat Tomáši Kličkovi za umožnění účasti na jízdě pro novináře a M 124.001 popřát hodně dalších kilometrů.

Prameny a odkazy: