Kterak Zbyněk vyfasoval klubovou ceduli

23.5.2008 12:00 Milan Vojtek

Kterak Zbyněk vyfasoval klubovou ceduli

Věru krutý nepoměr a nevděk vládne světem. Zatímco královna brněnského depa Šlechtična 1. dostala v prosinci ke svým šedesátinám nový kotel, vlakoneťácký bodokrál a císař aktivity Zbyněk 1. Hradecký se musel spokojit s obyčejnou cedulí. Vlastně neobyčejnou, protože jej opravňuje k přítomnosti na všech klubových show. Ale přeci jen, co je jedna tabule proti obrovskému kotli…

Naštěstí Zbyněk 1. tento nepoměr dobře snáší, protože oč méně objemnější byl dar oproti lokomotivnímu kotli, o to příjemnější pocity (snad) s tímto darem přišly. Setkání s přáteli, nutnost otravovat se na cestách se spoluharcovníkem Shalomkem a role hlavní hvězdy narozeninové jízdy klubového vlaku, no prostě, zážitek…..

Vše začalo v Břeclavi, kam se klubový nestor dobatolil s plnou polní ráno, den před výroční jízdou klubu a taktéž před svými narozeninami. Nebudu zde opisovat, co již Zbyněk popsal jinde, a postoupím k věci.

První klubácké gratulace se Zbyňkovi dostalo v předvečer akce z úst dvou rychlých es 362.001 a 362.002 a také od autora příspěvku. To hlavní mělo ale přijít až v den narozenin. A hlavní program dne D začal šokem už v nástupní stanici vlaku.

                    

V tomto okamžiku autor snímku Zbyňkovi celkem záviděl.... Takto by si rád stoupl jistě každý.... Ale narozeniny měl jen Zbyněk.

Když časové možnosti napověděly, že nástupní stanicí nebude Moldava nad Bodvou, ale Slavec Jaskyňa, dal osud vzniknout neskutečné náhodě. Vzápětí se totiž ukázalo, že narozeniny neslaví jen Zbyněk, ale i sympatická a usměvavá výpravčí ze stanice. Tak to nemohla být náhoda, to musel být osud. Zjevně v tom okamžiku Zbyněk poznal, že domácí cukání nervů, zda se dobrodružství zúčastnit, či upřednostnit klid domova, bylo zbytečné. Bomba nálada, fajn lidi a v cíli cesty další překvápko. Naši nejmocnější (Mayo & Pio) zajistili nezvyklý dar. O jeho přípravě jsem věděl a tak v okamžiku, kdy jsem zmáčknutím spouště dokumentoval Zbyňkovo překvapení, musel jsem mít na tváři spokojeně škodolibý výraz. Vzpomněl jsem si tom okamžiku, že velkoformátové fotky, které Zbyněk převzal předchozí den, jsou co se rozměrů týče, celkem drobností, proti tabuli z vozu. A to je musel Zbyněk ještě dopravit z Břeclavi do Hradce.

                 

                 

           Vrchním gratulantem byl logicky Mayo. A překvapení, které na Zbyňka čekalo, opravdu stálo za to.

                 

                 

Dozvuku se Zbyňkovi dostalo až po narozeninách, když se poprvé dostal k netu. Mezi gratulacemi byla jedna, vybočující z řady. Kdo jiný, než z různých vlakových webů postupně postupně vyhazovaný taurus mohl napsat příspěvek, v němž do zdání gratulace vystřelil svou dávku jedu? Pravda, v duchu svého kamaráda, která své urážky končí zásadně garinkou 72, ale i tak, to zcela zbytečný výpad, hodný náležitého odsouzení.

Ale co může jeden nepřejícník změnit na tom příjemném, oč se ostatní snažili. V každém případě nezbývá než doufat, že až bude Zbyněk slavit stovku, připomene ostatním: “A před čtyřiceti lety, když ještě vlaky vozily takové směšné lokomotivy, co při rozjezdu všem vyfénovaly vlasy, tak mi parta kamarádů udělala takové narozeniny, že si na ně vzpomínám dodnes…”

                   

                   

Vlakoneťácký bodokrál a císař aktivity Zbyněk 1. Hradecký, technická data:

Počet bodů: 490 430 + něco navíc (ale je mu to prdlajs platné)
Funkční stav: použitelný
Pracovní zařazení oficiální: Admin
Pracovní zařazení skutečné: Dříč, vrchní nahazovač reportů, majitel školy přispěvatelů a pevných nervů.
Stav: kamarád (tedy do přečtení tohoto reportu) 

Tož Zbyňku… jedem do té stovky … 

Byla to prostě paráda.

Súvisiace odkazy