Papírové kafemlejnky

 

 

 

 

 

 

Jak vyplyne z dalšího, vynasnažím se zde prezentovat něco informací a obrázků, týkajících se jedné řady parních lokomotiv, která vznikla víceméně "papírově". Nebyla nikterak početná či v dějinách našich drah bůhvíjak významná, a právě proto není také všeobecně známá. A to hodlám nyní alespoň částečně napravit. 

Řada 310.9 je svým způsobem výjimečná, protože nejde o konstrukční řadu, ale o řadu vzniklou administrativně, která ve skutečnosti zahrnuje lokomotivy čtyř konstrukčních řad: čtrnáct strojů bývalých soukromých drah odpovídá konstrukční řadě 310.1 a tři řadě 310.0, čtyři vojenské lokomotivy řadě 310.4 a v jednom případě (opět vojenského stroje) jde o vlečkovou lokomotivu CP 10 typu 11 Lo 4 Škoda.

 

Řada 310.9 byla dokonce obsazena dvakrát. Poprvé její označení neslo 7 lokomotiv místní dráhy Studénka - Štramberk (od zavedení značení Ing. Kryšpína do r. 1938). Podruhé na základě nového zákona o drahách z r. 1937 a nařízení z r. 1938, jímž bylo uloženo označit lokomotivy soukromých drah podle jednotného schématu ČSD. Toto opatření se dotklo i lokomotiv vojenských v majetku MNO.

 

 

Stroje 901 - 903 patřily Otrokovicko-zlínsko-vizovické dráze a ta je získala v letech 1930 - 1934 od ČSD (ex 310.103, 129 a 130, původně řada IX KFNB, pak 197 KkStB). Slezským zemským drahám patřily stroje 904 - 907 (původně řada IX, pak 197 KkStB) a Novojičínské místní dráze (NLB) 908 - 910 (původně označeny pořadovými čísly a jmény). Sedm již zmíněných lokomotiv Studénsko-štramberské místní dáhy (SgSgEB), původně označených jmény a od dvacátých let nesoucích označení řady 310.9, dostalo nová inventární čísla (911 - 917). Inventární čísla 918 - 921 obdržely lokomotivy železničního pluku Pardubice, maďarské výroby, které MNO převzalo od ČSD (řada 310.4) v letech 1925 - 1930. K nim přibyla konstrukčně odlišná škodovácká lokomotiva inventárního čísla 922 z r. 1930.

 

Podle dostupných zdrojů žádná z lokomotiv řady 310.9 nepřipadla po r. 1938 DR. Po válce a po znárodnění soukromých drah byly některé lokomotivy přeznačeny v souladu se svou konstrukcí: v roce 1948 lokomotivy 908 - 910 na 310.0136 - 0138 a v roce 1949 stroje 901 - 903 na 310.103, 129 a 130. Všechny lokomotivy této řady pak sdílely osudy ostatních "kafemlejnků": byly postupně přeřazovány na topírenský posun a posléze rušeny resp. odprodávány na vlečky. U ČSD nejdéle sloužila lokomotiva 310.0138 (ex 310.910) v depu Bratislava východ, která byla zrušena dnem 3.6.1963.

 

 

Do dnešní doby se zachovala jediná lokomotiva této „papírové řady“ - bývalá vojenská 310.922, která je udržována jako provozní historický stroj v DKV Česká Třebová a bude o ní řeč dále. Číslo 310.901 má dnes jaksi navíc a zcela neautenticky vlečková lokomotiva CS 10 typu Škoda 11 Lo 1 (ex Cukrovar Dobrovice), která byla na pomníku v Meziměstí a nyní je neprovozním exponátem Železničního muzea Zlonice.

 

Lokomotiva dnešního označení 310.922 byla vyrobena v r. 1930 v plzeňské Škodovce jako tovární typ 11 Lo 4 pod výrobním číslem 580 pro Ministerstvo národní obrany. Její kotel byl dodán Strojírnou pro stavbu strojů a mostů Novák a Jahn, a.s. Adamov. Původně byla označena 310.901, od 8.4.1938 nese číslo 310.922. Byla zařazena k Železničnímu pluku Pardubice a jezdila na Vojenské vlečné dráze Lysá n.L. - Milovice. U armády dosloužila a do civilu byla poslána počátkem 70. let v Pardubicích, odkud ji v r. 1974 přemístili do zamýšleného, leč posléze nerealizovaného železničního skanzenu v LD Česká Třebová.

 

Téhož roku tam byla brigádnicky opravena do provozního stavu a umístěna na podstavec u točny, který byl upraven tak, aby mohla být příležitostně provozována. Stalo se tak zejména v roce 1975 při oslavách 130 let českotřebovského depa, o rok později při oslavách 80. výročí trati Svitavy – Polička a při několika příležitostných jízdách na trati Moravany – Chrudim. Od roku 1977 pak už jen chátrala coby pomník na svém podstavci. V září 1989 byla jako neprovozní exponát vystavena při oslavách 100 let Moravské západní dráhy v Chornici a po návratu čekala v rotundě na generální opravu v ŽOS České Velenice. Na tu se ovšem nedostávalo prostředků a zdálo se, že mašinka už nikdy nevyjede.

 

 

Nicméně díky několika nadšencům sdruženým v místní Společnosti železniční a za vydatné podpory vedení depa byla nakonec „Kačenka“, jak se jí v Třebové říká, přece jen v roce 1994 rozebrána a postupně svépomocně renovována. Její kotel byl opraven v dílnách ZVU Hradec Králové, ostatní práce se uskutečnily v domovském depu. Sice se generální opravu nepodařilo dokončit k datu oslav 150. výročí Olomoucko-pražské dráhy, jak bylo původně zamýšleno, ale to bylo z hlediska dalších osudů této lokomotivy vedlejší: dne 24.8.1996 nakonec vykonala úspěšnou TBZ.

 

Její první veřejná prezentace pak proběhla ve dnech 14. a 15. 9.1996 v čele slavnostních vlaků při oslavách 100. výročí trati Svitavy – Polička – Žďárec u Skutče. Od té doby už stála v čele četných nostalgických vlaků a i jinak potěšila příznivce parních mašinek, což dokumentují i připojené obrázky. A věřme, že ještě mnohý vlak ještě v budoucnu odveze, i když mé poslední snímky ji zastihly v poněkud odvážném negližé.