Správa železnic, s.o.
Vzhledem k tomu, že státní organizace SŽDC převzala dnem 1.7.2008 od Českých drah úlohu provozovatele dráhy celostátní a regionální, najde se jistě celá řada informací, které se dříve týkaly ČD a nyní by neměly své místo v diskusi. Takže nezbývá než vytvořit pro ně prostor.
SŽDC - Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
SŽDC provozovatelem dráhy
Ode dne 1.1.2020 nese správce infrastruktury název Správa železnic, s.o.
Správce železnice chystá modernizaci trati. Přejezdy nahradí mimoúrovňová křížení
Vlak z Brna do Nezamyslic bude kolem roku 2015 jezdit dvousetkilometrovou rychlostí. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se chystá upravit celý úsek trati až do Přerova. Oprav se dočkají i železniční stanice. Na Prostějovsku získá novou podobu nádraží v Nezamyslicích.
Z jednokolejné trati procházející tímto železničním uzlem se stane dvoukolejná a rychlíky po ní budou svištět rychlostí až dvě stě kilometrů v hodině. V současné době tudy jezdí maximálně devadesátkou. K projektu se nyní vyjadřují dotčené obce, protože nová trať v některých místech změní svoji polohu.
“Začátek rekonstrukce předpokládáme v roce 2012, dokončení pak o tři roky později,” informoval o plánovaných úpravách úseku mezi jihomoravskými Blažovicemi a Nezamyslicemi mluvčí SŽDC Pavel Halla. Náklady na rekonstrukci 39 kilometrů se budou pohybovat v řádech miliard korun. Za projekt stavby se utratí 380 milionů, přičemž asi polovinu této částky zaplatila Evropská unie. “Je to náročná stavba s několika tunely a projektovou dokumentaci má rozsáhlou,” vysvětlil mluvčí Halla.
Například u Dřevnovic pojedou vlaky téměř čtyři sta metrů dlouhým raženým tunelem. “Trať, kterou přestaneme používat, bude rekultivována a ponechána jako krajinotvorný prvek,” doplnil Halla.
Protihluková studie je už zpracována. “Pohlídáme si zejména to, aby kolem kolejí stály protihlukové zábrany,” konstatoval Jiří Doubrava, starosta Nezamyslic, kde jsou lidé na hluk citliví. Kousek za obcí jim totiž vede dálnice. “Nejdůležitější změnou je ale zrušení železničního přejezdu. Už nebudeme muset čekat hodiny před závorami, protože koleje překlene nový most,” raduje se starosta Doubrava. Mluvčí SŽDC Halla to potvrdil: “Všechny železniční přejezdy budou zrušeny a nahrazeny mimoúrovňovým křížením, aby se zvýšila propustnost trati.”
Kromě menších vlakových zastávek se nové podoby dočká také nezamyslické nádraží. “Ostrovní nástupiště se spojí s výpravní budovou podchody, kde bude umožněn přístup osobám se sníženou pohyblivostí a schopností orientace,” doplnil Pavel Halla. Po obou stranách nového železničního tělesa vznikne zpevněná komunikace pro údržbu železniční tratě, ale i pro přístup k okolním zemědělským pozemkům.
(Prostějovský deník)
Vlak z Brna do Nezamyslic bude kolem roku 2015 jezdit dvousetkilometrovou rychlostí. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se chystá upravit celý úsek trati až do Přerova. Oprav se dočkají i železniční stanice. Na Prostějovsku získá novou podobu nádraží v Nezamyslicích.
Z jednokolejné trati procházející tímto železničním uzlem se stane dvoukolejná a rychlíky po ní budou svištět rychlostí až dvě stě kilometrů v hodině. V současné době tudy jezdí maximálně devadesátkou. K projektu se nyní vyjadřují dotčené obce, protože nová trať v některých místech změní svoji polohu.
“Začátek rekonstrukce předpokládáme v roce 2012, dokončení pak o tři roky později,” informoval o plánovaných úpravách úseku mezi jihomoravskými Blažovicemi a Nezamyslicemi mluvčí SŽDC Pavel Halla. Náklady na rekonstrukci 39 kilometrů se budou pohybovat v řádech miliard korun. Za projekt stavby se utratí 380 milionů, přičemž asi polovinu této částky zaplatila Evropská unie. “Je to náročná stavba s několika tunely a projektovou dokumentaci má rozsáhlou,” vysvětlil mluvčí Halla.
Například u Dřevnovic pojedou vlaky téměř čtyři sta metrů dlouhým raženým tunelem. “Trať, kterou přestaneme používat, bude rekultivována a ponechána jako krajinotvorný prvek,” doplnil Halla.
Protihluková studie je už zpracována. “Pohlídáme si zejména to, aby kolem kolejí stály protihlukové zábrany,” konstatoval Jiří Doubrava, starosta Nezamyslic, kde jsou lidé na hluk citliví. Kousek za obcí jim totiž vede dálnice. “Nejdůležitější změnou je ale zrušení železničního přejezdu. Už nebudeme muset čekat hodiny před závorami, protože koleje překlene nový most,” raduje se starosta Doubrava. Mluvčí SŽDC Halla to potvrdil: “Všechny železniční přejezdy budou zrušeny a nahrazeny mimoúrovňovým křížením, aby se zvýšila propustnost trati.”
Kromě menších vlakových zastávek se nové podoby dočká také nezamyslické nádraží. “Ostrovní nástupiště se spojí s výpravní budovou podchody, kde bude umožněn přístup osobám se sníženou pohyblivostí a schopností orientace,” doplnil Pavel Halla. Po obou stranách nového železničního tělesa vznikne zpevněná komunikace pro údržbu železniční tratě, ale i pro přístup k okolním zemědělským pozemkům.
(Prostějovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407762/
Pražské kolejiště potřebuje obnovit. Výhybky nejsou bezpečné
Prasklá kolejnice včera ráno zapříčinila kolizi rychlíku Odra v pražských Vršovicích.
Z kolejí sjelo sedm vozů vlaku. Než strojvůdce zastavil, tři z nich se samovolně vrátily na koleje. Při nehodě nebyl nikdo zraněn. “Škoda způsobená na kolejích se zatím odhaduje na 50 tisíc korun. Oprava vlaků se nejspíše vyšplhá na 400 tisíc,” řekl Metru mluvčí Českých drah Radek Joklík. K prasknutí kolejnice došlo na výhybce. Příčina se zatím vyšetřuje. Už teď je ale jasné, že za vykolejení vlaku může stáří kolejišť.
“Na většině kolejišť je starý typ výhybek,” potvrzuje náměstek inspektora Drážní inspekce Jan Kučera, který dále tvrdí, že staré výhybky sice slouží dobře, vyžadují ale větší opatrnost. Zatímco po novém typu výhybek může vlak “frčet” až stokilometrovou rychlostí, staré typy snesou pouze čtyřicetikilometrovou. “Kdyby vlak nedodržel rychlost, kolej by se rozechvěla a vlak by mohl vykolejit,” dodává Kučera. Přesto se starými výhybkami počítá a vlaky budou i nadále muset snižovat rychlost při přejíždění.
Kdy se pražské železnice dočkají svého oživení, není jasné. V průběhu příštích dvou let by mělo dojít k přestavbě železniční stanice Vysočany a poté i k obnově trati mezi Smíchovským a Hlavním nádražím. Přesto je budoucnost těchto staveb nejistá. “ Vše je limitováno výší prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury,” řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Otázkou je, jak bude s penězi na opravu železnic naloženo. Minulý rok byly za peníze určené na zajištění bezpečnosti prováděny mimo jiné rekonstrukce bufetu či učeben a kabinetů železničního učiliště.
Zrádné koleje
28. 7. 2009 - Poškozená výhybka způsobila vykolejení prázdného osobního vlaku ve Třebové.
22. 6. 2009 - Na olomouckém nádraží po selhání jedné výhybky vykolejil vlak.
14. 3. 2009 - Selhání výhybky mělo za následek vykolejení vlaku v Mostě.
1. 12. 2007 - Prasklá kolejnice zapříčinila vykolejení pendolina v Dolních Počernicích v Praze.
17. 2. 2007 - Mezi pražským Hlavním nádražím a Libní vykolejil rychlík Eurocity. Vykolejení zavinila prasklá výhybka.
(Metro)
Prasklá kolejnice včera ráno zapříčinila kolizi rychlíku Odra v pražských Vršovicích.
Z kolejí sjelo sedm vozů vlaku. Než strojvůdce zastavil, tři z nich se samovolně vrátily na koleje. Při nehodě nebyl nikdo zraněn. “Škoda způsobená na kolejích se zatím odhaduje na 50 tisíc korun. Oprava vlaků se nejspíše vyšplhá na 400 tisíc,” řekl Metru mluvčí Českých drah Radek Joklík. K prasknutí kolejnice došlo na výhybce. Příčina se zatím vyšetřuje. Už teď je ale jasné, že za vykolejení vlaku může stáří kolejišť.
“Na většině kolejišť je starý typ výhybek,” potvrzuje náměstek inspektora Drážní inspekce Jan Kučera, který dále tvrdí, že staré výhybky sice slouží dobře, vyžadují ale větší opatrnost. Zatímco po novém typu výhybek může vlak “frčet” až stokilometrovou rychlostí, staré typy snesou pouze čtyřicetikilometrovou. “Kdyby vlak nedodržel rychlost, kolej by se rozechvěla a vlak by mohl vykolejit,” dodává Kučera. Přesto se starými výhybkami počítá a vlaky budou i nadále muset snižovat rychlost při přejíždění.
Kdy se pražské železnice dočkají svého oživení, není jasné. V průběhu příštích dvou let by mělo dojít k přestavbě železniční stanice Vysočany a poté i k obnově trati mezi Smíchovským a Hlavním nádražím. Přesto je budoucnost těchto staveb nejistá. “ Vše je limitováno výší prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury,” řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Otázkou je, jak bude s penězi na opravu železnic naloženo. Minulý rok byly za peníze určené na zajištění bezpečnosti prováděny mimo jiné rekonstrukce bufetu či učeben a kabinetů železničního učiliště.
Zrádné koleje
28. 7. 2009 - Poškozená výhybka způsobila vykolejení prázdného osobního vlaku ve Třebové.
22. 6. 2009 - Na olomouckém nádraží po selhání jedné výhybky vykolejil vlak.
14. 3. 2009 - Selhání výhybky mělo za následek vykolejení vlaku v Mostě.
1. 12. 2007 - Prasklá kolejnice zapříčinila vykolejení pendolina v Dolních Počernicích v Praze.
17. 2. 2007 - Mezi pražským Hlavním nádražím a Libní vykolejil rychlík Eurocity. Vykolejení zavinila prasklá výhybka.
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407758/
Česká republika dostane zpátky peníze, které investovala do dvou velkých „evropských“ projektů, aniž by si počkala na oddalovaný souhlas Evropské komise. Jistotu má elektrifikace železnice Letohrad–Lichkov na východě Čech, souhlas z Bruselu by neměl minout ani modernizaci vlakového úseku Veselí nad Lužnicí–Tábor na jihu Čech.
Celá zpeáva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/souhlas-eu-s-ceskymi-tratemi-se-blizi
Celá zpeáva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/souhlas-eu-s-ceskymi-tratemi-se-blizi
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407756/
Koncem roku 2007 byla na IV. tranzitním železničním koridoru mezi Veselím nad Lužnicí a Táborem zahájena první etapa rozsáhlé modernizace trati mezi Doubím u Tábora a Táborem. Téměř 12 kilometrů dlouhý traťový úsek byl uveden do provozu v polovině července tohoto roku. Cílem stavby „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora - Tábor„ bylo dosáhnout traťové třídy zatížení D4 UIC a prostorovou průchodnost pro ložnou míru UIC GC s důrazem na výrazné zkvalitnění služeb v osobní i nákladní dopravě. A zdvojkolejněním zvýšit přepravní výkonnost.
Celá zpráva: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/prvni-cast-modernizace-zeleznicni-trati-mezi-veselim-nad-luznici-a-taborem-je-dokoncena/
Celá zpráva: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/prvni-cast-modernizace-zeleznicni-trati-mezi-veselim-nad-luznici-a-taborem-je-dokoncena/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406748/
Koncentrovaná kyselina dusičná unikla v úterý odpoledne z cisternového vagónu odstaveného v turnovském železničním depu. Páry 68procentního roztoku kyseliny vytvořily mrak, který se valil směrem k obci Ohrazenice. Obyvatelé museli být varováni pomocí sirén a městské policie.
Naštěstí se jednalo pouze o cvičení profesionálních a dobrovolných hasičů. Jeho cílem byl nácvik zákroku v případě, že by k úniku nebezpečné těkavé látky v hustě obydlené lokalitě skutečně došlo.
Zasahující hasiči zprvu netušili, že jde o cvičení. „Událost nahlásili svědkové úniku kyseliny na tísňovou linku 112 a na informační středisko drážních hasičů v Liberci,“ popsala Iva Michalíčková, mluvčí Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje. Hasiči si prakticky procvičili dodávku vody pro tvorbu vodní clony ze stabilních clonových proudnic k omezení šíření unikajících par a na provoz dekontaminační sprchy. „Dále v dýchací technice a protichemických oblecích uzavřeli netěsnosti v plášti kotlového vozu. Metodicky procvičili přečerpávání nebezpečné látky do náhradního kotlového vozu, přičemž na poškozený kotlový vůz bylo nasazeno čerpadlo na nebezpečné látky s hadicovým vedením do fiktivního kotlového vozu,“ vysvětlila Michalíčková. Hasiči prověřili kontakty na krizový štáb města Turnova. Cvičení se zúčastnily jednotky HZS Libereckého kraje ze stanic Turnov, Semily, Liberec, jednotka HZS podniku SŽDC, s.o. Liberec a jednotky dobrovolných hasičů obcí Turnov, Všeň, Hrubá Skála a Příšovice. Z techniky bylo nasazeno osm cisternových automobilových stříkaček, technický automobil, protichemický a velitelský kontejner.
(Krkonošský deník)
Naštěstí se jednalo pouze o cvičení profesionálních a dobrovolných hasičů. Jeho cílem byl nácvik zákroku v případě, že by k úniku nebezpečné těkavé látky v hustě obydlené lokalitě skutečně došlo.
Zasahující hasiči zprvu netušili, že jde o cvičení. „Událost nahlásili svědkové úniku kyseliny na tísňovou linku 112 a na informační středisko drážních hasičů v Liberci,“ popsala Iva Michalíčková, mluvčí Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje. Hasiči si prakticky procvičili dodávku vody pro tvorbu vodní clony ze stabilních clonových proudnic k omezení šíření unikajících par a na provoz dekontaminační sprchy. „Dále v dýchací technice a protichemických oblecích uzavřeli netěsnosti v plášti kotlového vozu. Metodicky procvičili přečerpávání nebezpečné látky do náhradního kotlového vozu, přičemž na poškozený kotlový vůz bylo nasazeno čerpadlo na nebezpečné látky s hadicovým vedením do fiktivního kotlového vozu,“ vysvětlila Michalíčková. Hasiči prověřili kontakty na krizový štáb města Turnova. Cvičení se zúčastnily jednotky HZS Libereckého kraje ze stanic Turnov, Semily, Liberec, jednotka HZS podniku SŽDC, s.o. Liberec a jednotky dobrovolných hasičů obcí Turnov, Všeň, Hrubá Skála a Příšovice. Z techniky bylo nasazeno osm cisternových automobilových stříkaček, technický automobil, protichemický a velitelský kontejner.
(Krkonošský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405565/
Na internetu Ministerstva dopravy, v části rozvoj železniční infrastruktury, lze nalézt článek s datem 27. 10. 2009 Do Nového Jičína z Hostašovic už zřejmě nikdy nepojede vlak. Radní Nového Jičína prý změnili názor a rozhodli se - na místo úsilí o obnovu lokální železniční tratě do Hostašovic, zničené červnovou povodní - podpořit její zrušení a nahrazení cyklistickou stezkou. Prý by obnova trati stála asi 80 milionů korun a přepravní výkony by neměla velké. Ke zjištění této skutečnosti potřebovali čtyři měsíce? Nechce se věřit.
Problém je v něčem jiném. Slovně se podporuje železniční doprava, skutky se poškozuje a nejednou i ničí. Klasickým příkladem je samotný Nový Jičín, do kterého železniční doprava za Rakouska-Uherska přišla ze dvou stran - od západu ze Suchdola nad Odrou a od jihovýchodu od Hostašovic, resp. Valašského Meziříčí. Ač obě tratě došly do blízkosti centra města, nikdy nebyly propojeny, což významně snižovalo jejich využití. K jejich propojení chybí pouhých 800 metrů.
Kolega se před časem účastnil jednání o protažení a propojení těchto tratí. Stálo by to stát tehdy podle různých variant 10-200 milionů korun. Tehdejší vedení Nového Jičína bylo proti, protože tam chtělo v trase stavět sídliště, chtělo silniční průtah a jako vždy, byla železnice považována za něco zcela zbytečného a zastaralého. Navrhovali i zrušení železniční trati do Suchdola. Dálnice prý znamená zcela jiné, tzv. moderní nazírání na svět. Jako další argumenty uváděli, že železnice by rozdělila město, že by tam byl hluk apod., aniž by se uvažovalo, že by byla v zářezu, zakrytá atd.
Na místo úzké jednokolejné trati se město rozdělí širokým silničním průtahem za mnohonásobně vyšší cenu, o negativních dopadech na zdraví, životní prostředí (zejména emise a hluk) a urbanismus nemluvě. Možnosti rozvoje města se podvážou, ale automobilová lobby bude spokojená. K tomu nám dopomáhej i ničivá povodeň v roce 1997, stejně jako letos.
(Haló noviny)
Problém je v něčem jiném. Slovně se podporuje železniční doprava, skutky se poškozuje a nejednou i ničí. Klasickým příkladem je samotný Nový Jičín, do kterého železniční doprava za Rakouska-Uherska přišla ze dvou stran - od západu ze Suchdola nad Odrou a od jihovýchodu od Hostašovic, resp. Valašského Meziříčí. Ač obě tratě došly do blízkosti centra města, nikdy nebyly propojeny, což významně snižovalo jejich využití. K jejich propojení chybí pouhých 800 metrů.
Kolega se před časem účastnil jednání o protažení a propojení těchto tratí. Stálo by to stát tehdy podle různých variant 10-200 milionů korun. Tehdejší vedení Nového Jičína bylo proti, protože tam chtělo v trase stavět sídliště, chtělo silniční průtah a jako vždy, byla železnice považována za něco zcela zbytečného a zastaralého. Navrhovali i zrušení železniční trati do Suchdola. Dálnice prý znamená zcela jiné, tzv. moderní nazírání na svět. Jako další argumenty uváděli, že železnice by rozdělila město, že by tam byl hluk apod., aniž by se uvažovalo, že by byla v zářezu, zakrytá atd.
Na místo úzké jednokolejné trati se město rozdělí širokým silničním průtahem za mnohonásobně vyšší cenu, o negativních dopadech na zdraví, životní prostředí (zejména emise a hluk) a urbanismus nemluvě. Možnosti rozvoje města se podvážou, ale automobilová lobby bude spokojená. K tomu nám dopomáhej i ničivá povodeň v roce 1997, stejně jako letos.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405563/
SŽDC podpořila akci na zvýšení zaměstnanosti.
S motem roku 2009 Zvyšování kompetencí – větší šance na trhu práce se v Pardubicích uskutečnil ve dnech 26. a 27. října Týden vzdělávání dospělých, který připravilo krajské zastoupení Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR ve spolupráci s Pardubickým krajem. Na programu byla výměna názorů s ústředním tématem Zkušenosti se vzděláváním dospělých v současné době za účasti profesionálů různého zaměření, dále se představily vzdělávací instituce formou ukázkových vystoupení. Mezi vystupujícími byl i Zdeněk Jílek, personální ředitel SŽDC. Akce umožnila občanům i firmám zorientovat se v nabídce vzdělávacích institucí, připomenout nutnost celoživotního vzdělávání a motivovat k dalšímu vzdělávání.
(Železničář)
S motem roku 2009 Zvyšování kompetencí – větší šance na trhu práce se v Pardubicích uskutečnil ve dnech 26. a 27. října Týden vzdělávání dospělých, který připravilo krajské zastoupení Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR ve spolupráci s Pardubickým krajem. Na programu byla výměna názorů s ústředním tématem Zkušenosti se vzděláváním dospělých v současné době za účasti profesionálů různého zaměření, dále se představily vzdělávací instituce formou ukázkových vystoupení. Mezi vystupujícími byl i Zdeněk Jílek, personální ředitel SŽDC. Akce umožnila občanům i firmám zorientovat se v nabídce vzdělávacích institucí, připomenout nutnost celoživotního vzdělávání a motivovat k dalšímu vzdělávání.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405126/
Zdá se, že je jasno...
Po více než sto letech pravděpodobně zanikne přibližně desetikilometrová regionální železniční trať z Nového Jičína do Hostašovic. Koleje poničila letošní červnová blesková povodeň a náklady na jejich obnovení se pohybují kolem jedné stovkymilionů korun. Vytíženost trati je přitom podle novojičínského vedení velmi nízká.
Novojičínští zastupitelé žádost o zachování železnice letos v červenci jednohlasně schválili. Starosta Ivan Týle tehdy zdůraznil, že město potřebuje, aby se trať opravila co nejdříve, jelikož jde o strategickou cestu mezi Valašskem a Zlínskem. “Zastupitelé Nového Jičína sice nejprve schválili stanovisko žádající obnovu železnice, ale další obce na trati, tedy Hodslavice, Hostašovice a Mořkov, se shodly, že trať byla stejně málo vytížená, proto by bylo užitečnější, kdyby zde místo ní vznikla třeba cyklostezka,” vysvětloval změnu v přístupu města novojičínský mluvčí Josef Gabzdyl.
Vedení Nového Jičína je nyní tedy ochotno změnit původní záměr, ale jen pod tou podmínkou, že budou převedeny pozemky pod tratí včetně budovy nádraží do majetku města a obcí. Pak souhlasí i s navrhovanou cyklostezkou.
Otom, jak vše se železnicí dopadne, rozhodnou novojičínští zastupitelé už na svém listopadovém zasedání. “Po vyhodnocení všech podkladů, jako počtů přepravených cestujících, počtů tun přepraveného zboží, které se rovnají nule, jsme došli k stanovisku, že nebude vhodné trvat na znovuuvedení trati do provozu. Předtím jsme nedostali žádný příslib převedení pozemků. Nyní se situace změnila,” vysvětlil za vedení města místostarosta Nového Jičína Milan Šturm.
Například v novojičínské městské části Bludovice by nově nabyté pozemky mohlo město využít i pro položení vodovodu a kanalizace. Místostarosta Šturm připustil, že jeden soukromník se zajímal o provozování vlakového spoje, ale když zjistil, že týdně vlaky využívalo zhruba tři sta lidí, tak už se neozval.
Zničená železnice patří pod Správu železniční dopravní cesty. Pokud se obce dohodnou s krajským úřadem na podání žádosti o zrušení trati, zřejmě několik měsíců a možná i let by trvalo formální ukončení provozu a likvidace železnice. “Potřebných zhruba deset milionů korun by zaplatil stát a trať předal krajskému úřadu. Ten by pak majetek nejspíše převedl obcím,” vysvětloval možný postup novojičínský mluvčí.
Podle Pavla Hally ze Správy železniční cesty možný zánik trati nikoho netěší, protože jejich hlavním posláním je železnice udržovat a starat se o vznik nových. “Ale v tomto případě by bylo opravdu nerentabilní desetikilometrový úsek obnovovat, to znamená investovat do něj téměř sto miliónů korun, přičemž tam není velká a frekventovaná osobní železniční doprava,” upřesnil Halla.
Vedení kraje nyní čeká na písemné usnesení novojičínského listopadového zastupitelstva, poté budou záměr převodu pozemků schvalovat krajští zastupitelé.
(Mladá fronta DNES)
Po více než sto letech pravděpodobně zanikne přibližně desetikilometrová regionální železniční trať z Nového Jičína do Hostašovic. Koleje poničila letošní červnová blesková povodeň a náklady na jejich obnovení se pohybují kolem jedné stovkymilionů korun. Vytíženost trati je přitom podle novojičínského vedení velmi nízká.
Novojičínští zastupitelé žádost o zachování železnice letos v červenci jednohlasně schválili. Starosta Ivan Týle tehdy zdůraznil, že město potřebuje, aby se trať opravila co nejdříve, jelikož jde o strategickou cestu mezi Valašskem a Zlínskem. “Zastupitelé Nového Jičína sice nejprve schválili stanovisko žádající obnovu železnice, ale další obce na trati, tedy Hodslavice, Hostašovice a Mořkov, se shodly, že trať byla stejně málo vytížená, proto by bylo užitečnější, kdyby zde místo ní vznikla třeba cyklostezka,” vysvětloval změnu v přístupu města novojičínský mluvčí Josef Gabzdyl.
Vedení Nového Jičína je nyní tedy ochotno změnit původní záměr, ale jen pod tou podmínkou, že budou převedeny pozemky pod tratí včetně budovy nádraží do majetku města a obcí. Pak souhlasí i s navrhovanou cyklostezkou.
Otom, jak vše se železnicí dopadne, rozhodnou novojičínští zastupitelé už na svém listopadovém zasedání. “Po vyhodnocení všech podkladů, jako počtů přepravených cestujících, počtů tun přepraveného zboží, které se rovnají nule, jsme došli k stanovisku, že nebude vhodné trvat na znovuuvedení trati do provozu. Předtím jsme nedostali žádný příslib převedení pozemků. Nyní se situace změnila,” vysvětlil za vedení města místostarosta Nového Jičína Milan Šturm.
Například v novojičínské městské části Bludovice by nově nabyté pozemky mohlo město využít i pro položení vodovodu a kanalizace. Místostarosta Šturm připustil, že jeden soukromník se zajímal o provozování vlakového spoje, ale když zjistil, že týdně vlaky využívalo zhruba tři sta lidí, tak už se neozval.
Zničená železnice patří pod Správu železniční dopravní cesty. Pokud se obce dohodnou s krajským úřadem na podání žádosti o zrušení trati, zřejmě několik měsíců a možná i let by trvalo formální ukončení provozu a likvidace železnice. “Potřebných zhruba deset milionů korun by zaplatil stát a trať předal krajskému úřadu. Ten by pak majetek nejspíše převedl obcím,” vysvětloval možný postup novojičínský mluvčí.
Podle Pavla Hally ze Správy železniční cesty možný zánik trati nikoho netěší, protože jejich hlavním posláním je železnice udržovat a starat se o vznik nových. “Ale v tomto případě by bylo opravdu nerentabilní desetikilometrový úsek obnovovat, to znamená investovat do něj téměř sto miliónů korun, přičemž tam není velká a frekventovaná osobní železniční doprava,” upřesnil Halla.
Vedení kraje nyní čeká na písemné usnesení novojičínského listopadového zastupitelstva, poté budou záměr převodu pozemků schvalovat krajští zastupitelé.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405022/
Gabriela LEFENDA, moderátorka
--------------------
Nový Jičín zřejmě přijde o český železniční unikát v podobě dvou nepropojených nádraží. Tamní radní totiž změnili své stanovisko a souhlasí s likvidací povodněmi těžce poškozené tratě do Hostašovic. Místo ní by rádi viděli cyklostezku. Kraj zahájí jednání se státem o převodu pozemků na Nový Jičín a tři obce okolo dráhy.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Vlasta Rýdlová bydlí v Hodslavicích, bývalém drážním domku. Pokud se před ní zmíní zrušení trati, okamžitě se rozčílí.
Vlasta RÝDLOVÁ, obyvatelka Hodslavic
--------------------
No, ne, v žádném případě ne. Jenom jednou se to zrušilo a vzít se to jako zpátky nedá. Ty koleje, jo, vyškubou to a pak co.
Václav RASL, obyvatel Hodslavic
--------------------
Možná i do budoucna by to bylo dobré, protože opravdu nevíme, co bude dál.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Trať těžce poškodily povodně, cena za opravu může být až 100 milionů korun. Obce Hodslavice, Hostašovice a Mořkov už dříve souhlasily s likvidací, teď změnil názor i Nový Jičín. Místo kolejí by měla vyrůst cyklostezka. A novojičínští radní nabízí i další možné využití drážního tělesa. V místní části Blodovice by se využilo provedení kanalizace a vodovodu.
Milan ŠTURM, místostarosta Nového Jičína /ODS/
--------------------
Po vyhodnocení všech podkladů, které byly, jsme došli k jednoznačnému stanovisku, že nebude vhodné trvat na znovuvedení trati do provozu.
Pavel HALLA, mluvčí SŽDC
--------------------
Po prohlášení o zastavení provozu bude následovat jednání, které povede ke zrušení trati jako takové. To může trvat několik let.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Stanovisko Nového Jičína musí ještě v listopadu potvrdit zastupitelé. Michal Polášek, RTA, Novojičínsko.
(RTA)
--------------------
Nový Jičín zřejmě přijde o český železniční unikát v podobě dvou nepropojených nádraží. Tamní radní totiž změnili své stanovisko a souhlasí s likvidací povodněmi těžce poškozené tratě do Hostašovic. Místo ní by rádi viděli cyklostezku. Kraj zahájí jednání se státem o převodu pozemků na Nový Jičín a tři obce okolo dráhy.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Vlasta Rýdlová bydlí v Hodslavicích, bývalém drážním domku. Pokud se před ní zmíní zrušení trati, okamžitě se rozčílí.
Vlasta RÝDLOVÁ, obyvatelka Hodslavic
--------------------
No, ne, v žádném případě ne. Jenom jednou se to zrušilo a vzít se to jako zpátky nedá. Ty koleje, jo, vyškubou to a pak co.
Václav RASL, obyvatel Hodslavic
--------------------
Možná i do budoucna by to bylo dobré, protože opravdu nevíme, co bude dál.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Trať těžce poškodily povodně, cena za opravu může být až 100 milionů korun. Obce Hodslavice, Hostašovice a Mořkov už dříve souhlasily s likvidací, teď změnil názor i Nový Jičín. Místo kolejí by měla vyrůst cyklostezka. A novojičínští radní nabízí i další možné využití drážního tělesa. V místní části Blodovice by se využilo provedení kanalizace a vodovodu.
Milan ŠTURM, místostarosta Nového Jičína /ODS/
--------------------
Po vyhodnocení všech podkladů, které byly, jsme došli k jednoznačnému stanovisku, že nebude vhodné trvat na znovuvedení trati do provozu.
Pavel HALLA, mluvčí SŽDC
--------------------
Po prohlášení o zastavení provozu bude následovat jednání, které povede ke zrušení trati jako takové. To může trvat několik let.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Stanovisko Nového Jičína musí ještě v listopadu potvrdit zastupitelé. Michal Polášek, RTA, Novojičínsko.
(RTA)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404130/
Zatím SŽDC kecali do práce občané prostí (třeba žádající či odmítající protihlukové stěny), obce (třeba požadující či zavrhující nové tratě). politici (prosazující či odmítající další drobení podniku), odboráři (ono drobení je odmítající), občané ekologističtí (kterým vadí úplně všechno a navíc vyžadují mimoúrovňová křížení existujících tratí s neexistujícími mědvědími stezkami) - a teď ještě i občané po skalách lozící. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403202/
Rozhodně se nejedná o těžbu pískovce, i když se k transportu používá lanovka
Spekulace mezi některými skupinami obyvatel vyvolává sanace skal v Dolním Žlebu u státních hranic s Německem v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
Podle skupiny horolezců se zde sanují skály neadekvátním způsobem. „Už tady zmizela celá jedna pískovcová věž. Nevypadá to jako sanace, ale spíše jako těžba pískovce,„ řekl jeden z horolezců ze skupiny Dolní Žleb company Filip Martínek. Doplnil, že jestli se v tomto případě jedná o sanaci, tak se provádí velmi nešetrným způsobem vzhledem k lokalitě. „Myslíme si, že takový zásah do skal je zcela zbytečný. Vždyť v těchto místech může skála spadnout kdekoliv a kdykoliv. To by se muselo sanovat celé Labské údolí,„ pokračoval Filip Martínek. Šetrnější by podle něj bylo, kdyby se dole pod skálou udělaly zábrany, které ulomené kamenné bloky zachytí. To, že se rozhodně nejedná o těžbu pískovce, i když se k transportu kamene používá lanovka, potvrdil pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Karel Stein. „V úseku od města Děčín až ke státní hranici s Německem se provádí sanace skal už léta,„ řekl Karel Stein. Důvodem je především ohrožení bezpečnosti provozu na železniční trati, která vede přímo pod nebezpečnými skalními masivy. „K sanaci dochází u vybraných skalních objektů podle stupně rizika ohrožení,„ dodal ochránce přírody Karel Stein.
Domněnky horolezců vyvrátil i mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. „Spekulace o těžbě jsou pouze a jen spekulace. Ta by zde vůbec nešla realizovat,„ uvedl mluvčí. Doplnil, že z laického pohledu se může zdát činnost v této oblasti neadekvátní, ale práce se dějí na nejkritičtějších místech pro železnici. „Rozložený pískovec, který se drolí a je nesourodý se následně používá spolu s cementem dopravovaným po kladkách jako pojivo největších trhlin ve skalách,„ řekl Pavel Halla.
V současné době se sanují nejhorší úseky, tedy v místa, kde hrozil pád kamení nejvíce. „Náklady na realizace sanací představují přibližně šedesát milionů korun,„ upřesnil Halla.
Práce na sanaci skal se provádějí ve složitých podmínkách a v nepřístupném terénu. „Jedná se úpravu nejproblematičtějšího úseku skalního masivu, kde hrozil pád kamenů přímo na železniční trať.
„V dalších letech plánujeme realizaci podobných opatření i v dalších lokalitách,„ pokračoval mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Doplnil, že v ideálním stavu bude Správa železniční dopravní cesty pokračovat sanací dalších úseků. „Cílem je ovlivnit či oddálit přirozený vývoj skalních masivů a minimalizovat jejich destruktivní dopad na lidská obydlí, železnice a silnice,„ dodal Pavel Halla.
Mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá uvedla, že k sanaci skal v Dolním Žlebu město nemá žádné informace. „Odbor životního prostředí má ve své kompetenci pouze sanace a monitoring skal v majetku města, respektive skal na pozemcích v majetku města,„ uvedla mluvčí.
(Děčínský deník)
Spekulace mezi některými skupinami obyvatel vyvolává sanace skal v Dolním Žlebu u státních hranic s Německem v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
Podle skupiny horolezců se zde sanují skály neadekvátním způsobem. „Už tady zmizela celá jedna pískovcová věž. Nevypadá to jako sanace, ale spíše jako těžba pískovce,„ řekl jeden z horolezců ze skupiny Dolní Žleb company Filip Martínek. Doplnil, že jestli se v tomto případě jedná o sanaci, tak se provádí velmi nešetrným způsobem vzhledem k lokalitě. „Myslíme si, že takový zásah do skal je zcela zbytečný. Vždyť v těchto místech může skála spadnout kdekoliv a kdykoliv. To by se muselo sanovat celé Labské údolí,„ pokračoval Filip Martínek. Šetrnější by podle něj bylo, kdyby se dole pod skálou udělaly zábrany, které ulomené kamenné bloky zachytí. To, že se rozhodně nejedná o těžbu pískovce, i když se k transportu kamene používá lanovka, potvrdil pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Karel Stein. „V úseku od města Děčín až ke státní hranici s Německem se provádí sanace skal už léta,„ řekl Karel Stein. Důvodem je především ohrožení bezpečnosti provozu na železniční trati, která vede přímo pod nebezpečnými skalními masivy. „K sanaci dochází u vybraných skalních objektů podle stupně rizika ohrožení,„ dodal ochránce přírody Karel Stein.
Domněnky horolezců vyvrátil i mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. „Spekulace o těžbě jsou pouze a jen spekulace. Ta by zde vůbec nešla realizovat,„ uvedl mluvčí. Doplnil, že z laického pohledu se může zdát činnost v této oblasti neadekvátní, ale práce se dějí na nejkritičtějších místech pro železnici. „Rozložený pískovec, který se drolí a je nesourodý se následně používá spolu s cementem dopravovaným po kladkách jako pojivo největších trhlin ve skalách,„ řekl Pavel Halla.
V současné době se sanují nejhorší úseky, tedy v místa, kde hrozil pád kamení nejvíce. „Náklady na realizace sanací představují přibližně šedesát milionů korun,„ upřesnil Halla.
Práce na sanaci skal se provádějí ve složitých podmínkách a v nepřístupném terénu. „Jedná se úpravu nejproblematičtějšího úseku skalního masivu, kde hrozil pád kamenů přímo na železniční trať.
„V dalších letech plánujeme realizaci podobných opatření i v dalších lokalitách,„ pokračoval mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Doplnil, že v ideálním stavu bude Správa železniční dopravní cesty pokračovat sanací dalších úseků. „Cílem je ovlivnit či oddálit přirozený vývoj skalních masivů a minimalizovat jejich destruktivní dopad na lidská obydlí, železnice a silnice,„ dodal Pavel Halla.
Mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá uvedla, že k sanaci skal v Dolním Žlebu město nemá žádné informace. „Odbor životního prostředí má ve své kompetenci pouze sanace a monitoring skal v majetku města, respektive skal na pozemcích v majetku města,„ uvedla mluvčí.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403201/
Investor optimalizace železniční trati Beroun – Zbiroh tvrdí, že stavba podléhá tvrdým limitům ministerstva
Stavba optimalizace trati Beroun – Zbiroh je v plném proudu. Cestování vlakem by se tak mělo stát bezpečnější a pohodlnější. Úpravy trati mají být na Berounsku ukončeny v roce 2011, ale již nyní cestující vyrukovali s připomínkami. „Vůbec nechápu, proč jsou kolem kolejiště postavené tak vysoké stěny. Vždyť z vlaku vůbec nic nevidíme. Je to stejné, jako kdybychom jeli v dlouhém tunelu. Často jezdím do zahraničí, tam jsou však protihlukové stěny daleko nižší, dosahují několik centimetrů nad kola vlaků,„ upozornila Jana Veselá, která jezdí vlakem denně do zaměstnání.
Stavba podlehla tvrdým pravidlům
Česká republika má jeden z nejtvrdších limitů hlukové zátěže. To tvrdí zástupci státní organizace Správy a železniční dopravní cesty, která je investorem stavby. „Limity určuje ministerstvo zdravotnictví. Zákon chce uchránit obyvatelstvo před nepříznivými vlivy hluku. My ho musíme dodržovat a ochraňovat tak obyvatele obytných domů. Nejdříve musíme postavit protihlukové stěny. Zákon nám totiž ukládá přednostně snižovat hluk ve vnějším prostředí. Následně po kontrolním měření přistupujeme k dalším individuálním protihlukovým opatřením, nejčastěji k výměně oken za okna s vyšší zvukovou izolací. A to v těch případech, kde nepomohly protihlukové stěny. Mnohem raději bychom pochopitelně prostředky, které musíme investovat do výstavby betonových stěn, investovali do rekonstrukcí či modernizací dalších tratí železniční sítě,„ vysvětlil za Správu železniční dopravní cesty tiskový mluvčí Halla.
Přísná pravidla vyhnala stěny až do výšky tří metrů. „Hygienici dohlížejí na to, aby stěny byly účinné. I na Berounsku stavíme stěny dva a půl až tři metry vysoké. Od osy kolejiště jsou stěny vzdálené nejméně 3,25 metrů. K tomu je pak upravená jejich výška,„ konstatoval Pavel Halla.
Investoři jednají s ministerstvem
Zástupci Správy železniční dopravní cesty jednají o změnách, ty se však Berounska již týkat nebudou. „V současné době zvažujeme další možnosti protihlukových úprav. Samozřejmě také jednáme s ministerstvem dopravy o jiných postupech. Souběžně s tím zkoušíme nové technologie. Ty se však budou týkat až dalších staveb, nikoliv stavby na trati Beroun - Zbiroh,„ upřesnil tiskový mluvčí.
Projekt podporují evropské fondy
Náklady na optimalizaci trati Beroun – Zbiroh jsou 4,491 miliard korun. Stavba je financovaná prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Evropská unie projekt podpořila dotací ve výši 74 procent celkových uznatelných nákladů. To znamená těch, které přímo souvisí s optimalizací trati.
(Berounský deník)
Stavba optimalizace trati Beroun – Zbiroh je v plném proudu. Cestování vlakem by se tak mělo stát bezpečnější a pohodlnější. Úpravy trati mají být na Berounsku ukončeny v roce 2011, ale již nyní cestující vyrukovali s připomínkami. „Vůbec nechápu, proč jsou kolem kolejiště postavené tak vysoké stěny. Vždyť z vlaku vůbec nic nevidíme. Je to stejné, jako kdybychom jeli v dlouhém tunelu. Často jezdím do zahraničí, tam jsou však protihlukové stěny daleko nižší, dosahují několik centimetrů nad kola vlaků,„ upozornila Jana Veselá, která jezdí vlakem denně do zaměstnání.
Stavba podlehla tvrdým pravidlům
Česká republika má jeden z nejtvrdších limitů hlukové zátěže. To tvrdí zástupci státní organizace Správy a železniční dopravní cesty, která je investorem stavby. „Limity určuje ministerstvo zdravotnictví. Zákon chce uchránit obyvatelstvo před nepříznivými vlivy hluku. My ho musíme dodržovat a ochraňovat tak obyvatele obytných domů. Nejdříve musíme postavit protihlukové stěny. Zákon nám totiž ukládá přednostně snižovat hluk ve vnějším prostředí. Následně po kontrolním měření přistupujeme k dalším individuálním protihlukovým opatřením, nejčastěji k výměně oken za okna s vyšší zvukovou izolací. A to v těch případech, kde nepomohly protihlukové stěny. Mnohem raději bychom pochopitelně prostředky, které musíme investovat do výstavby betonových stěn, investovali do rekonstrukcí či modernizací dalších tratí železniční sítě,„ vysvětlil za Správu železniční dopravní cesty tiskový mluvčí Halla.
Přísná pravidla vyhnala stěny až do výšky tří metrů. „Hygienici dohlížejí na to, aby stěny byly účinné. I na Berounsku stavíme stěny dva a půl až tři metry vysoké. Od osy kolejiště jsou stěny vzdálené nejméně 3,25 metrů. K tomu je pak upravená jejich výška,„ konstatoval Pavel Halla.
Investoři jednají s ministerstvem
Zástupci Správy železniční dopravní cesty jednají o změnách, ty se však Berounska již týkat nebudou. „V současné době zvažujeme další možnosti protihlukových úprav. Samozřejmě také jednáme s ministerstvem dopravy o jiných postupech. Souběžně s tím zkoušíme nové technologie. Ty se však budou týkat až dalších staveb, nikoliv stavby na trati Beroun - Zbiroh,„ upřesnil tiskový mluvčí.
Projekt podporují evropské fondy
Náklady na optimalizaci trati Beroun – Zbiroh jsou 4,491 miliard korun. Stavba je financovaná prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Evropská unie projekt podpořila dotací ve výši 74 procent celkových uznatelných nákladů. To znamená těch, které přímo souvisí s optimalizací trati.
(Berounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/402955/
Nic již nebrání začátku optimalizace železniční trati z Prahy-Vysočan do Lysé nad Labem. Drážní úřad vydal stavební povolení a úvodní práce by měly začít ještě letos. Vše by mělo být hotovo nejpozději v březnu 2011. Mezi nejviditelnější změny bude patřit rekonstrukce hornopočernického nádraží. Po dokončení optimalizace by měla stárnoucí trať splňovat veškeré evropské normy.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/70119-prace-na-trati-praha-lysa-mohou-zacit/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/70119-prace-na-trati-praha-lysa-mohou-zacit/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401673/
K pokácení aleje okolo železniční trati ve Frenštátě pod Radhoštěm přikročila Správa železniční dopravní cesty. Ze stromů totiž opadávají suché větve, které jsou nebezpečím pro lidi i vlakovou dopravu.
Alej sedmašedesáti topolů již tento týden zmizí z očí obyvatelů Frenštátu pod Radhoštěm. Stromy, jež se nacházejí v bezprostřední blízkosti železniční trati z Valašského Meziříčí do Frýdku-Místku, přibližně od přejezdu na Rožnovské ulici k ulici U Tírny, již přesluhují a jejich uschlé větve bombardují zemi pod sebou. Bez včasného zásahu by tak mohlo dojít k železniční nehodě, ale také ke zranění lidí, kteří pod stromy procházejí.
Zelenou dominantu tvoří vzrostlé topoly, jež zde rostou údajně až padesát let. „Pokáceno bude sedmdesát topolů vlašských, které jsou asi padesát let staré, což je u těchto rychle rostoucí stromů s měkkým dřevem téměř stav jejich dožití. Mnohé větve jsou již proschlé a odumřelé,„ informoval Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). S tímto tvrzením souhlasí také Eva Traganová z frenštátského odboru životního prostředí, úseku ochrany přírody. „Už je to skoro za pět minut dvanáct. Ty stromy jsou skutečně staré,„ potvrdila Traganová. Topoly se nacházejí na pozemcích SŽDC v ochranném pásmu dráhy. Povolení pro shoz dřevin bylo organizaci již uděleno. Kácení tedy začne tzítra a potrvá do 24. října. „K uvedenému kácení topolů se využije termínu výluky na trase Veřovice-Frenštát. Jejím hlavním důvodem je především náprava povodňových škod, tedy opravy a přestavby čtyř propustků a oprava konstrukce a vozovky přejezdu přes ulici Horečky,„ upřesnil Šťastný. Právě výluka na trati by měla posílit bezpečnost celé akce.
O náhradní výsadbě jedná vedení města se SŽDC. Frenštát totiž vlastní pozemky sousedící s pozemky SŽDC. „Protože i tyto pozemky leží ještě v ochranném pásmu dráhy, bude s námi projednána budoucí skladba dřevin. Zvoleny budou odolnější a dlouhověké, aby rychle nezestárly a opět neohrožovaly své okolí,„ dodal Šťastný. Podle Traganové by zde mohly růst stromy, pro které nebylo ve městě místo. „Pokud se bude ve městě něco kácet, je možné, že využijeme této plochy k náhradní výsadbě,„ připustila úřednice s tím, že i když budou lidem tyto stromy chybět, stále představují nezanedbatelné nebezpečí. „Vzít na sebe odpovědnost, že bychom za ty přestárlé topoly bojovali, protože jsou na to lidé zvyklí, to se nikdo neodváží. Hrozí tam totiž škody na zdraví, popřípadě ztráty na životech,„ upozornila.
Skácením frenštátských topolů však SŽDC nekončí. Nezbytné úpravy porostu se budou týkat také okolí železniční stanice Studénka, dále mezi stanicí Suchdol nad Odrou a zastávkou Hladké Životice, mimo obce v nezastavěném území. V Suchdole nad Odrou se bude kácet kolem odbočky trati k Fulneku, částečně na pozemku SŽDC a částečně na obecním pozemku.
(Bruntálský a krnovský deník)
Alej sedmašedesáti topolů již tento týden zmizí z očí obyvatelů Frenštátu pod Radhoštěm. Stromy, jež se nacházejí v bezprostřední blízkosti železniční trati z Valašského Meziříčí do Frýdku-Místku, přibližně od přejezdu na Rožnovské ulici k ulici U Tírny, již přesluhují a jejich uschlé větve bombardují zemi pod sebou. Bez včasného zásahu by tak mohlo dojít k železniční nehodě, ale také ke zranění lidí, kteří pod stromy procházejí.
Zelenou dominantu tvoří vzrostlé topoly, jež zde rostou údajně až padesát let. „Pokáceno bude sedmdesát topolů vlašských, které jsou asi padesát let staré, což je u těchto rychle rostoucí stromů s měkkým dřevem téměř stav jejich dožití. Mnohé větve jsou již proschlé a odumřelé,„ informoval Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). S tímto tvrzením souhlasí také Eva Traganová z frenštátského odboru životního prostředí, úseku ochrany přírody. „Už je to skoro za pět minut dvanáct. Ty stromy jsou skutečně staré,„ potvrdila Traganová. Topoly se nacházejí na pozemcích SŽDC v ochranném pásmu dráhy. Povolení pro shoz dřevin bylo organizaci již uděleno. Kácení tedy začne tzítra a potrvá do 24. října. „K uvedenému kácení topolů se využije termínu výluky na trase Veřovice-Frenštát. Jejím hlavním důvodem je především náprava povodňových škod, tedy opravy a přestavby čtyř propustků a oprava konstrukce a vozovky přejezdu přes ulici Horečky,„ upřesnil Šťastný. Právě výluka na trati by měla posílit bezpečnost celé akce.
O náhradní výsadbě jedná vedení města se SŽDC. Frenštát totiž vlastní pozemky sousedící s pozemky SŽDC. „Protože i tyto pozemky leží ještě v ochranném pásmu dráhy, bude s námi projednána budoucí skladba dřevin. Zvoleny budou odolnější a dlouhověké, aby rychle nezestárly a opět neohrožovaly své okolí,„ dodal Šťastný. Podle Traganové by zde mohly růst stromy, pro které nebylo ve městě místo. „Pokud se bude ve městě něco kácet, je možné, že využijeme této plochy k náhradní výsadbě,„ připustila úřednice s tím, že i když budou lidem tyto stromy chybět, stále představují nezanedbatelné nebezpečí. „Vzít na sebe odpovědnost, že bychom za ty přestárlé topoly bojovali, protože jsou na to lidé zvyklí, to se nikdo neodváží. Hrozí tam totiž škody na zdraví, popřípadě ztráty na životech,„ upozornila.
Skácením frenštátských topolů však SŽDC nekončí. Nezbytné úpravy porostu se budou týkat také okolí železniční stanice Studénka, dále mezi stanicí Suchdol nad Odrou a zastávkou Hladké Životice, mimo obce v nezastavěném území. V Suchdole nad Odrou se bude kácet kolem odbočky trati k Fulneku, částečně na pozemku SŽDC a částečně na obecním pozemku.
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401453/
Vláda v pondělí formálně prominula Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) další část dlouhodobého dluhu, který zůstal po bývalé státní organizaci České dráhy..
Celá zpráva
Celá zpráva
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401239/
Železnice začala v září s odhlučněním kolejí v Poděbradech. Hluk se má snížit asi o pět decibelů
Obyvatele Poděbrad, kteří žijí a pracují v blízkosti železnice, přestane již brzo trápit hluk z projíždějících vlaků. Po letech stížností občanů zahájily České dráhy koncem září odhlučnění kolejí v tomto městě.
„Konečně se tu začne něco dít, hluk od trati nás dost obtěžuje,„ říká Květa Husová, ředitelka poděbradské Speciální základní školy sousedící s železnicí.
„Nemůžeme si ve třídách otevřít okna nebo vést výuku na zahradě. Když kolem projíždí vlak, není slyšet vlastního slova,„ doplňuje.
Podle Husové nepřiměly České dráhy k řešení situace ani písemné stížnosti, ani petice, kterou před pěti lety sepsali lidé bydlící v okolí kolejí a pod niž se podepsalo i vedení školy.
„Sílu hluku ve škole měřila i hygienická stanice, a ačkoliv výsledek nebyl v normě a množství hluku bylo zdraví ohrožující, dráhy se ze všeho vykrucovaly,„ podotýká ředitelka. Před odhlučněním se maximální hladina hluku v blízkosti železnice pohybovala mezi 62 a 65 decibely. Norma je sice do 70 decibelů ve dne a do 60 v noci, přesto jsou tyto hodnoty vysoké.
Dráhy: Umístit protihlukové stěny nebylo možné
Znepokojeným obyvatelům nemohlo pomoci ani město.
„Ačkoliv máme odhlučnění jako vysokou prioritu, v podstatě jsme ve stejné pozici jako naši obyvatelé. Jedná se o záležitost Českých drah,„ vysvětluje poděbradská místostarostka Jiřina Soukupová. Proč dráhy s řešením hluku v blízkosti kolejí tak dlouho otálely, vysvětlil tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla technickými potížemi.
„Dlouho jsme se potýkali s technickými a technologickými problémy, jak situaci vyřešit. Na trati jsou totiž čtyři železniční přejezdy, které bránily umístění standardní protihlukové stěny. Najít optimální řešení nebyla žádná legrace,„ řekl Halla. Nakonec se dráhy rozhodly pro novinku - takzvané absorbéry.
Nejdříve vyměnili koleje
Ty zatím nikde na české trati v běžném provozu použity nejsou. Po jejich namontování by se hladina hluku měla podle Hally snížit přibližně o 5 decibelů. „To sice není moc, ale necháme se překvapit,„ poznamenává Květa Husová.
První etapa odhlučnění, kdy se vyrovnával povrch a byly vyměněny kolejnice a pražce, začala koncem září a skončila minulou sobotu. Po tuto dobu byly ve městě uzavřeny železniční přejezdy v Revoluční ulici a U Bažantnice, což komplikovalo dopravu ve městě.
Samotné umístění absorbérů se uskuteční v polovině listopadu, ale tentokrát řidiči už přes koleje bez problémů přejedou. Odhlučnění přijde Správu železniční dopravní cesty na necelých 20 milionů korun.
(Mladá fronta DNES)
Obyvatele Poděbrad, kteří žijí a pracují v blízkosti železnice, přestane již brzo trápit hluk z projíždějících vlaků. Po letech stížností občanů zahájily České dráhy koncem září odhlučnění kolejí v tomto městě.
„Konečně se tu začne něco dít, hluk od trati nás dost obtěžuje,„ říká Květa Husová, ředitelka poděbradské Speciální základní školy sousedící s železnicí.
„Nemůžeme si ve třídách otevřít okna nebo vést výuku na zahradě. Když kolem projíždí vlak, není slyšet vlastního slova,„ doplňuje.
Podle Husové nepřiměly České dráhy k řešení situace ani písemné stížnosti, ani petice, kterou před pěti lety sepsali lidé bydlící v okolí kolejí a pod niž se podepsalo i vedení školy.
„Sílu hluku ve škole měřila i hygienická stanice, a ačkoliv výsledek nebyl v normě a množství hluku bylo zdraví ohrožující, dráhy se ze všeho vykrucovaly,„ podotýká ředitelka. Před odhlučněním se maximální hladina hluku v blízkosti železnice pohybovala mezi 62 a 65 decibely. Norma je sice do 70 decibelů ve dne a do 60 v noci, přesto jsou tyto hodnoty vysoké.
Dráhy: Umístit protihlukové stěny nebylo možné
Znepokojeným obyvatelům nemohlo pomoci ani město.
„Ačkoliv máme odhlučnění jako vysokou prioritu, v podstatě jsme ve stejné pozici jako naši obyvatelé. Jedná se o záležitost Českých drah,„ vysvětluje poděbradská místostarostka Jiřina Soukupová. Proč dráhy s řešením hluku v blízkosti kolejí tak dlouho otálely, vysvětlil tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla technickými potížemi.
„Dlouho jsme se potýkali s technickými a technologickými problémy, jak situaci vyřešit. Na trati jsou totiž čtyři železniční přejezdy, které bránily umístění standardní protihlukové stěny. Najít optimální řešení nebyla žádná legrace,„ řekl Halla. Nakonec se dráhy rozhodly pro novinku - takzvané absorbéry.
Nejdříve vyměnili koleje
Ty zatím nikde na české trati v běžném provozu použity nejsou. Po jejich namontování by se hladina hluku měla podle Hally snížit přibližně o 5 decibelů. „To sice není moc, ale necháme se překvapit,„ poznamenává Květa Husová.
První etapa odhlučnění, kdy se vyrovnával povrch a byly vyměněny kolejnice a pražce, začala koncem září a skončila minulou sobotu. Po tuto dobu byly ve městě uzavřeny železniční přejezdy v Revoluční ulici a U Bažantnice, což komplikovalo dopravu ve městě.
Samotné umístění absorbérů se uskuteční v polovině listopadu, ale tentokrát řidiči už přes koleje bez problémů přejedou. Odhlučnění přijde Správu železniční dopravní cesty na necelých 20 milionů korun.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/400399/
V Hořovicích se sešli zástupci železničářů a obcí. Jednali o pokračování miliardového projektu
Rozsáhlá rekonstrukce železniční trati mezi Berounem a Zbirohem spolkla již 900 milionů korun. „Nyní jsme asi ve třetině stavby. Ve Zdicích jsme zatím udělali polovinu rekonstrukce nádraží. Pracuje se na několika přeložkách a tunelu,„ popisuje postup prací mluvčí Správy železničních a dopravních cest (SŽDC) Pavel Halla.
Představitelé společnosti se sešli v Hořovicích s vedením Českých drah, se zástupci krajského úřadu i obcí dotčených stavebními pracemi. „Naše město hostí ředitelský den SŽDC. Chtěli bychom této příležitosti využít a projednat se zástupci drah i podobu rekonstrukce hořovického nádraží,„ hlásil starosta Hořovic Luboš Čížek.
Z Evropy nepřišlo zatím ani euro
Modernizace trati bude stát celkem 4,5 miliardy korun. „Máme přislíbeno spolufinancování Evropskou unií z operačního programu Doprava ve výši 74% z celkové částky,„ uvedl Pavel Halla. Jenže finance na stavbu zatím nedorazily. „Ještě jsme z unie neviděli ani korunu a nevíme, kdy peníze dostaneme,„ povzdechl si ředitel investičního odboru SŽDC Jiří Bureš.
V Hořovicích se dohodla i první investice kraje. „Středočeský kraj se významně podílí na financování podchodu ve Zdicích. To jsme v Hořovicích stvrdili podpisem memoranda,„ řekl Pavel Halla. Hotová je druhá traťová kolej.
Ve Zdicích investuje peníze také kraj
Práce pokračují redukcí kolejišť ve Zdicích a výstavbou nástupišť. „V letošním rozpočtu jsme poprvé vyčlenili kolonku na zvyšování atraktivity vlakové dopravy. Nyní jsme rozjeli pilotní projekt, kdy jsme vyhověli městu Zdice a SŽDC, která realizuje rekonstrukci nádraží. Byla totiž nedomyšlená. Podchod nebyl naplánován na druhou stranu nádraží směrem k městu. Domluvili jsme se na spoluúčasti 13,5 milionů korun na jeho úpravu,„ vysvětlil náměstek hejtmana Středočeského kraje Robin Povšík.
Podle mluvčího SŽDC přijdou Hořovice na řadu po Zdicích na začátku příštího roku. I tam bude rekonstrukce probíhat podobně. Provoz se nepřeruší, nebude se zavádět náhradní autobusová doprava. „Přesto stavba přinese nějaká omezení. Vzpomínám si, že ze začátku to ve Zdicích vypadalo jako za války, ale je to nutnost,„ popsal Pavel Halla s tím, že stavět se bude do roku 2011.
V Hořovicích se také opět mluvilo o chystaném tunelu mezi Prahou a Berounem. Jeho vybudování zatím brání legislativa. „Jde o navazující stavbu . Nové železniční spojení Praha Beroun. Ze všech možných studií, kdy se hledalo řešení, jak zvýšit rychlost mezi Berounem a Prahou, se zjistilo, že se nedá zachovat stávající stopa a jediná možnost je udělat tunel pod zemí,„ popsal projekt Pavel Halla.
Vlaky by měly jezdit pětadvacet kilometrů dlouhým tunelem z Prahy od Barrandovské skály až do Berouna. Stavět by se podle mluvčího SŽDC mělo začít nejpozději v roce 2012, aby na projekt mohly být použity evropské dotace. Stavba pak potrvá šest let.
(Berounský deník)
Rozsáhlá rekonstrukce železniční trati mezi Berounem a Zbirohem spolkla již 900 milionů korun. „Nyní jsme asi ve třetině stavby. Ve Zdicích jsme zatím udělali polovinu rekonstrukce nádraží. Pracuje se na několika přeložkách a tunelu,„ popisuje postup prací mluvčí Správy železničních a dopravních cest (SŽDC) Pavel Halla.
Představitelé společnosti se sešli v Hořovicích s vedením Českých drah, se zástupci krajského úřadu i obcí dotčených stavebními pracemi. „Naše město hostí ředitelský den SŽDC. Chtěli bychom této příležitosti využít a projednat se zástupci drah i podobu rekonstrukce hořovického nádraží,„ hlásil starosta Hořovic Luboš Čížek.
Z Evropy nepřišlo zatím ani euro
Modernizace trati bude stát celkem 4,5 miliardy korun. „Máme přislíbeno spolufinancování Evropskou unií z operačního programu Doprava ve výši 74% z celkové částky,„ uvedl Pavel Halla. Jenže finance na stavbu zatím nedorazily. „Ještě jsme z unie neviděli ani korunu a nevíme, kdy peníze dostaneme,„ povzdechl si ředitel investičního odboru SŽDC Jiří Bureš.
V Hořovicích se dohodla i první investice kraje. „Středočeský kraj se významně podílí na financování podchodu ve Zdicích. To jsme v Hořovicích stvrdili podpisem memoranda,„ řekl Pavel Halla. Hotová je druhá traťová kolej.
Ve Zdicích investuje peníze také kraj
Práce pokračují redukcí kolejišť ve Zdicích a výstavbou nástupišť. „V letošním rozpočtu jsme poprvé vyčlenili kolonku na zvyšování atraktivity vlakové dopravy. Nyní jsme rozjeli pilotní projekt, kdy jsme vyhověli městu Zdice a SŽDC, která realizuje rekonstrukci nádraží. Byla totiž nedomyšlená. Podchod nebyl naplánován na druhou stranu nádraží směrem k městu. Domluvili jsme se na spoluúčasti 13,5 milionů korun na jeho úpravu,„ vysvětlil náměstek hejtmana Středočeského kraje Robin Povšík.
Podle mluvčího SŽDC přijdou Hořovice na řadu po Zdicích na začátku příštího roku. I tam bude rekonstrukce probíhat podobně. Provoz se nepřeruší, nebude se zavádět náhradní autobusová doprava. „Přesto stavba přinese nějaká omezení. Vzpomínám si, že ze začátku to ve Zdicích vypadalo jako za války, ale je to nutnost,„ popsal Pavel Halla s tím, že stavět se bude do roku 2011.
V Hořovicích se také opět mluvilo o chystaném tunelu mezi Prahou a Berounem. Jeho vybudování zatím brání legislativa. „Jde o navazující stavbu . Nové železniční spojení Praha Beroun. Ze všech možných studií, kdy se hledalo řešení, jak zvýšit rychlost mezi Berounem a Prahou, se zjistilo, že se nedá zachovat stávající stopa a jediná možnost je udělat tunel pod zemí,„ popsal projekt Pavel Halla.
Vlaky by měly jezdit pětadvacet kilometrů dlouhým tunelem z Prahy od Barrandovské skály až do Berouna. Stavět by se podle mluvčího SŽDC mělo začít nejpozději v roce 2012, aby na projekt mohly být použity evropské dotace. Stavba pak potrvá šest let.
(Berounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/400109/
12.10.2009 - Vláda dnes schválila prodej drobných drážních nemovitostí z majetku Správy železniční dopravní cesty v celkové hodnotě 16 milionů korun. Vyplývá to z informací na stránkách vlády. SŽDC prodává majetek, který se stal pro železniční dopravu nepotřebným. V materiálu, který správa železnic vládě předložila, je celkem 33 žádostí. Všechny nemovitosti se podle SŽDC prodávají za tržní cenu. Jsou to například bývalé strážní domky, malé zahrady, které se prodávají majitelům sousedních pozemků, pozemky pod stavbami, které patří cizím vlastníkům, nebo i části zrušených tratí, které obvykle kupují města či obce. Kromě drobných nemovitostí kolem kolejí za miliony korun však SŽDC občas prodává i lukrativní budovy a pozemky za miliardy korun a z výnosů tohoto prodeje umořuje dluh po bývalé státní organizaci České dráhy. Největší transakcí byl zřejmě prodej plochy nádraží Bubny v pražských Holešovicích. Správa za prodej inkasovala 1,1 miliardy korun.
(ceska-media.cz)
(ceska-media.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399531/
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) chce prodat balík drobných drážních nemovitostí v celkové hodnotě 16 milionů korun. S prodejem musí souhlasit vláda, která má tento bod na programu pondělního jednání.
Celá zpráva
Celá zpráva
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399445/
Za prvé je projekt velmi drahý. Má stát spoustu miliard korun a takové projekty je nastartovat nejtěžší.
Za druhé: Počítá s vybudováním několika tunelů a hlavně Brňané nejlíp vědí, co to znamená. Aco to udělá s okolní dopravou, jak ji zkomplikuje.
Za třetí: traťmávést místy, kde vlastní pozemky soukromé osoby. Astačí si připomenout několik případů ze stavby dálnic nebo další infrastruktury, jak tito majitelé doslova vydírají stát, protože vědí, že bez jejich souhlasu nemůže nikdo začít nic přes „jejich„ půdu stavět.
Čtvrtý problém je přímo ve firmě: bude několikamiliardové zakázky platit stát? Nezpomalí se celý projekt, když v dalších letech bude muset dohánět to, co nedokáže zaplatit v nynější ekonomické recesi?O privatizaci Správy železniční a dopravní cesty totiž zřejmě zatím nemůže být ani řeč.
Projekt ale smysl má, i když horizont, do kdy skončí, je nejasný.
Je totiž jednou z mála šancí pro vlaky, jak přežít atak ostatních druhů dopravy a pohodlného cestujícího.
(Brněnský deník)