Německo a jeho železnice

DB: Wirtschaftlicher Betrieb des Transrapid möglich

21.04.2005

Die Deutsche Bahn erwarte, die Münchener Transrapidstrecke wirtschaftlich betreiben zu können. Dies sagte Vorstandschef Hartmut Mehdorn vor Bundestagsabgeordneten in Berlin. Für den Bau der Strecke würden jedoch Hilfen von Bund und Land benötigt. In Deutschland komme laut Mehdorn nur die 37 Kilometer lange Flughafenanbindung für die Magnetbahn in Frage. Die Technologie wäre aber eher für Länder geeignet, in denen die Infrastruktur noch nicht ausgebaut sei, sagte er.

Eine endgültige Entscheidung über den Bau und Betrieb des Transrapids will die Deutsche Bahn als Betreiber erst treffen, wenn eine realistische Wirtschaftlichkeitsberechnung vorliegt. Diese Prognose erwartet Mehdorn in der zweiten Hälfte des kommenden Jahres. Voraussetzung sei der Abschluss des bereits eingeleiteten Planfeststellungsverfahrens und die Vorlage eines festen Angebots der Industrie für die Transrapidtechnik.
--------------------------------------------------
© 2005 by Eurailpress Tetzlaff-Hestra GmbH & Co. KG. Alle Rechte vorbehalten.

Na stránce http://www.db.de/site/bahn/de/unternehmen/bahnwelt/nostalgiefahrten/info/info.html
jsou ke stažení (ve formátu PDF) přehledy nostalgických akcí DB na 1. pololetí 2005 - brožury Bahn-Nostalgie a "Berlin macht Dampf". Jsou v nich i upozornění na některé akce pozdější.

Když už tady byla péčí Jakuba vidět některá nádraží, přidám ještě pohledy na žitavské nádraží DB, přilehlé nádraží úzkorozchodky SOEG a depo této společnosti, v němž se dá vyfotit (pokud vás zrovna někdo nevykáže) řada lokomotiv, vozů i mechanismů (vše ze dne 3.7.2004):

Tu este pridam jeden obrazok, urobeny z pocas jazdy vlaku na trati Hradek/N - Zittau. Je to hranicny most cez rieku Nisu, napravo je Polsko, nalavo Nemecko.

On ten kraj kolem Zittau je po národnostní stránce zajímavý. Nejen že to, co je dnes Polsko, bylo až do konce 2. světové války Německo, ale navíc zde žijí jako zbytky původního slovanského osídlení Lužičtí Srbové. Proto zde najdeme i dvojjazyčné nápisy, dokonce na vozidlech Lausitzbahn - viz na přiloženém snímku označení kraje (03.07.04 - Zittau: dvojice jednotek Desiro LausitzBahn VT 615 + 613 jako spoj LB 84326 Zittau - Görlitz).

Mohli by sme im vypomôcť a poslať tam našich ženistov a delegáciu našich štátnych strihačov trikolórnych pások a ostnatých drôtov. Ináč, Poliaci nemajú veľmi dobré skúsenosti s Nemcami.

Zbynek: Ano, to je presne dovod, preco som ja musel z toho Zittau ist rano najprv do Hradku, tam to kupit a potom naspat. Inak pri ceste z Goerlitzu bol malinky problem v tom, ze sprievodkyna LB nevedela o SONE+, tak som sa jej to snazil vysvetlit, ale mam dojem, ze by ma nechala cestovat aj keby som jej ukazal listkok z ptazskej MHD . Preto si myslim, ze SONE+ by mohlo mat udaje vytlacene aj po nemecky, ked uz sa predpoklada, ze sa v Nemecku bude pouzivat.

A este jedna zaujimavost - pri ceste do Zittau sa daju kupit listky do tejto stanice podla vnutrostatneho cestovneho, ale nie kazda obsluha AVOS-u o tom vie! Chvilu mi trvalo, kym som pokladnicku v Ceskom Tesine presvedcil, aby mi listok vydala podla vnutrostatneho cestovneho a nie medzistatneho. Musel som ju presvedcit, ze je to vynimka v Tarife. Usek Hradek/N - Zittau je dlhy, ale pridava sa tam tarifna vzdialenost 17 km, cize sa zaplati cestovne akoby to bol usek dlhy 23 km. A listky za vnutrostatne cestovne sa daju vystavit aj z Zittau u obsluhy vlaku CD.

Jen upozornění na jistou zvláštnost platnosti těchto jízdenek na DB a dalších německých drahách: Jako platné jsou uznávány pouze elektronicky vydané jízdenky, které se ale nedají koupit v předprodeji. Čili může nastat problém, pokud chce někdo vyrazit na podobný výlet hned po půlnoci ze stanice, která nemá celonoční provoz. (Já třeba musím z Hradce Králové v takovém případě cestovat přes Pardubice a na ten úsek si u průvodčího koupit jízdenku zvlášť.)

A stanica Dresden Neustadt, kde sa vystupuje, ak sa ide z Zittau.

A este jedna - interier stanice Hradek nad Nisou, je to skutocne na konci sveta .

Pridam jedni fotku z tejto cesty - je to stanica Krzewina Zgorzelecka na polskom useku tejto peaznej trate. Nie je moc vydarena, lebo som to fotil, ked sa vlak rozbiehal, nechcel som totiz fotit priamo tu nemecku policajtku, co tam stala, do ksichtu, neviem ci by sa jej to pacilo . Ale aspon pre ilustraciu - pomedzi tie budy sa prejde k hrancinemu mostu, tie budovy vzadu su uz v Nemecku. Je vidno polsku aj nemecku zastavu. Neviem, ci je to len "ad hoc" prechod alebo sa moze pouzivat neobmedzene. Inak je tam viacero mostov cez hranicnu rieku, ale tie su este stale starostlivo obtocene ostnatym dorom ako za starych cias.

Staci SONE+ za 130. A ak idu dvaja, kazdy to ma za 65 Kc! Ja som tam bol pre rokom, bol som na vikend u kamaratky v Zittau, tak som si urobil vylet aj do Drazdan, tiez SONE+ (podla traifu DB by to vyslo tak okolo 38 EUR tam/spat). Ale kedze som byval v Zittau, musel som to riesit trocha zvlastne - z Zittau som isiel prvym vlakom rano do Hradku, tam som si kupil SONE+ a vratil som sa spat do Zittau. Druhy den sa mi uz v Hradku nechcelo cakat skoro 2 hodiny na vlak, tak som sa vybral do Zittau pesi. Nie je to az tak daleko ako sa to zda, odporucam pred CZ/PL hranicou odbocit cca 200 m dolava - je tam miesto, kde sa stretavaju hranice CZ, PL a D.

Podla toho, co som cital na tomto servri, moze byt zaujimavy vylet aj vlacikmi do Oybinu a Jonsdorfu, ja som uz na to nemal cas.

Inak ta SONE+ je genialna vec, teraz v lete som si urobil vylet do Regensburgu, nacasoval som si cestu (zo Ziliny) tak, aby som to cestovanie za 360 Sk vyuzil co najviac. V CT som o 0.45 vybehol z vlaku a kupil SONE+, presiel som cez Cheb a  Schirnding s malym zastavenim v Marktredwitzi do Regensburgu a naspat som sa vratil cez Furth i. Wald/Domazlice. Krasny vylet, SONE + mi vydrzalo az po Kolin (23.59).

ad Jakub:

Pěkný popis trati i dobrý tip na výlet ! A také dobrá otázka, také by mne to zajímalo.

Ked uz som pisal o tejto lokalite, zaujimalo by ma, kto sa stara o usek trate Hradek/N. - Zittau, ktory vedie cez Polsko? Je to 1 km dlhy usek, ktory nie je vobec priamo napojeny na trat PKP, ale vsimol som si tam take znacenie ake pouziva PKP. Ale aj tak si to neviem predstavit, prave kvoli tej izolovanosti daneho useku od ostatnych trati PKP.

Napisem niekolko informacii o peaznej trati Zittau - Goerlitz, mozno to niekoho zaujme. Ide o trat prevadzkovanu drahami Lausitzbahn, ktora patri pod spolocnost Connex. Cestovne listky sa predavaju len vo vlaku, tato trat vedie az do mesta Cottbus. Pri odchode vlaku z nastupnej stanice Zugsef privita rozhlasom cestujucich a zazela im prijemny den. Prvy usek od Zittau po Hirschfelde vedie rovinou, ale potom sa trat dostane do uzkeho, ale krasneho udolia rieky Nisy. Cez hranicny most sa prejde do Polska a je vyrazne citit aj vidiet velmi zly stav trate PKP, vlak ide velmi pomaly. Na niekolko sto metrov  vlak prejde opat na uzemie Nemecka a zase do Polska, cize pri jednej jazde sa 4 prejde cez statnu hranicu. Na uzemi Polska je niekolko zastavok, resp. stavadiel s obsluhou. Neviem, ci je tato trat vo vnutrostatnej polskej prevadzke vyuzivana vobec nakladnymi vlakmi, osobnymi asi vobec. Vlak na PKP zastavuje v jedinej stanici Krzewina Zgorzelecka, co je dost zdevastovana stanicna budova, za ktorou je hranicna rieka. Pokial som to dobre pochopil, je mozne tu vystupovat len v pripade ak chce clovek ist do Nemeckeho mesta Ostritz za riekou. Hned pri vlaku stoju nemecky policajt, ktory dohliadne, aby cestujuci, ktori vystupili, presli na hranicny most a dalej do Nemecka.  Dalej uz trat pokracuje rovinou a cez Nisu prejde opat na nemecke uzemie. Na nemeckej strane je mozne vidiet velku povrchovu banu na uhlie a velke jazero, ktore vzniklo zatopenim takej bane. Samotny Gorlitz je pekne mesto, jeho polska cast vsak za nic nestoji.

Je to ozaj pekny vylet, zvlast velmi doporucujem na SONE+.

Ešte pred rozdelením železnice na obchod a prevádzku v čase vzniku ŽSR v r. 1993 sme debatovali aj na školeniach a aj s nadriadenými papalášmi o tom, že nie je potrebné právnicky a fyzicky rozdeliť štátny podnik, ale stačilo by rozdeliť podnik len účtovne. A niektorí odborníci aj v tlači na to pukazovali, že nie je to ani podnmienka EÚ, ako tvrdili zástancovia rozdelenia. A už vtedy aj vznikali medzi zamestnancami spory a nevraživosť, keď si delili kancelárie, stoličky a stoly a písacie stroje. Veď účtovalo sa medzi jednotlivými zložkami už od čias Dubčekovej novej ekonomickej politiky.
V minulosti, za čias ČSD, keď sme vykotili nejaký vozeň, ktorý sme si mohli aj sami zdvihnúť , tak sme si to spravili sami a ráno sme šéfom nahlásili čo sa stalo. Teraz musíme najprv zavolať p. prednostu, ten najprv zistí o čo ide, objedná sa u prev. dispečera nehodový vlak, medzitým je potrebné to nahlásiť aspoň 6-tim dôležitým papalášom a p. prednosta musí doručiť na tvár miesta objednávku, lebo bez nej sa ani nepozrú o čo sa jedná. A zaujímavé, že teraz už DB nemusí rozdeľovať podnik a údajne ani OBB.

V "Železničáři" 40/2001 jsem objevil zprávičku osvětlující počátky restrukturalizace DB AG:

V krátkých zprávách posledního vydání Eurodigestu (výtah z důležitých materiálů Evropské unie) se objevila velmi zajímavá informace:
„Německý ministr dopravy Kurt Bodewig v parlamentu prohlásil, že Německé dráhy DB si kromě provozu ponechají kontrolu i nad dopravní cestou. Pověřená pracovní skupina konstatovala, že to není v rozporu s evropskými předpisy. DB AG (DB Holding) je a bude jedinou právnickou osobou. Direktiva Evropské unie 91/440 (resp. 01/12) totiž vyžaduje pouze účetní oddělení dopravní cesty a provozu. Předseda představenstva DB je proti rozdělení z důvodů lepší přípravy budoucího vstupu DB Group na burzu.“

Pokud jsem pátral po majetkovém pozadí koncernu DB AG, zjistil jsem, že jeho akcie jsou obchodovatelné na burze, ovšem s tím, že rohodující vliv si ponechal německý stát. Do podrobnějšího zkoumání se mi věru už nechce...

Společnost Railion Deutschland AG  má mimochodem dvě "Railion-Landesgesellschaften" - Railion Nederland (od roku 1999) a Railion Danmark (od roku 2001). Není asi tak úplně fantastická myšlenka, že v dohledné době k nim přibude třeba Railion Slovakia (to na margo aktuality o privatizaci ZSSK Cargo).

Když jsem se tady postupně rozepsal o společnostech, které provozují osobní železniční dopravu přes česko-německou hranici, asi by nebylo logické, kdybych vynechal Deutsche Bahn AG.
Nejprve několik stručných údajů z historie:
1920 - vznik Deutsche Reichsbahn (DR) sloučením 8 státních drah existujících na území po válce sjednoceného Německa
1924 - trasformace do Deutsche Reichsbahn-Gesellschaft (DRG)
1949 - vznik SRN a založení Deutsche Bundesbahn (DB); na území už dříve vyhlášené NDR železnice pokračují jako Deutsche Reichsbahn (DR)
1990 - po sloučení obou německých států existují vedle sebe DB i DR relativně samostatně
1994 - dochází ke sloučení obou železničních správ do společnosti Deutschen Bahn AG (DB).

V současné době je Deutsche Bahn AG koncernem, který sdružuje tyto společnosti:
1. osobní doprava
1.1 dálková - DB Fernverkehr AG
1.2 regionální - DB Regio AG
1.3 městská - DB Stadtverkehr GmbH
2. transport a logistika - Stinnes AG
2.1 nákladní doprava - Die Railion Deutschland AG (dceřinná společnost Stinnes AG, vznikla 1.9.2003 z DB Cargo AG)
3. infrastruktura - DB Netz AG
4. provoz osobních nádraží - DB Station&Service
5. provozní služby - DB Dienstleistungen GmbH

Na snímcích ze dne 3.7.2004 jsou
1. odstavená lokomotiva 180.003-6 DB (ještě s logem DB Cargo) a v pozadí 180.011-9  na nákladním vlaku směrem do ČR v Bad Schandau
2. lokomotiva 203.313-2 DB Netz Instandhaltung v Bad Schandau
3. jednotka ICE-Z 411.531-7 jako spoj ICE 1650 Dresden Hbf - Frankfurt (Main) Hbf odjíždějící z drážďanského hlavního nádraží

V souvislosti s předchozím příspěvkem nelze opomenout jednu historickou skutečnost:
Českým průkopníkem v regionální dopravě mezi Českou republikou a SRN byla firma Viamont, o níž se více dovíte na stránce http://www.viamont.cz/. O jejích aktivitách v oblasti osobní dopravy se píše na stránce http://www.viamont.cz/koncern/viamont_regionalni_drahy.htm, z níž si dovolím ocitovat pasáž týkající se našeho tématu:

Na základě úředního povolení se a.s. Viamont stala v roce 1997 provozovatelem železniční tratě č. 045 z Trutnova do Svobody nad Úpou a v následujícím roce tratě č. 145 ze Sokolova do Kraslic. S pomocí ČD a DB se v roce 2000 podařilo zprovoznit hraniční železniční přechod mezi Kraslicemi a Klingenthalem, což výrazně přispělo k oživení a zlepšení dopravní obslužnosti tohoto regionu. Po dohodě s německým dopravcem Vogtlandbahn GmbH zajíždějí jeho moderní osobní soupravy RegioSprinter s posádkou a.s. Viamont až do Sokolova.
Naše společnost tyto tratě postupně rekonstruuje a modernizuje, jejich provoz neustále racionalizuje (zavedení taktových jízdních řádů). Od 11. října 2003 se společnosti daří prodloužit trasu Regiosprinterů ze Sokolova až do Karlových Varů.