Nádraží, zastávky, dopravny

Plánovaná stavba terminálu hromadné dopravy za půl miliardy korun poblíž železničního nádraží v Hradci Králové nabere několikaměsíční zpoždění. Úřad na ochranu hospodářské soutěže městu nařídil opakování výběrového řízení na dodavatele stavby. Proti průběhu tendru se odvolala společnost Skanska, která v něm skončila na třetím místě.
Na nové autobusové nádraží čekají lidé v Hradci Králové třicet let. Nový terminál má propojit městskou, regionální i dálkovou dopravu. Vznikne na prostranství mezi Nádražní, Hořickou a Sladkovského ulicí, kde budou cestující nastupovat do meziměstských linek i do vozů městské dopravy.
„Úřad pro hospodářskou soutěž sice námitce firmy Skanska nevyhověl, nicméně z formálních důvodů nařídil zrušení výběrového řízení na výstavbu terminálu,“ potvrdil náměstek hradeckého primátora Josef Malíř. Dodal, že Skanska napadla jeden z takzvaných kvalifikačních předpokladů jiného uchazeče o tendr. „Firmy měly předložit stanovisko příslušného bezpečnostního úřadu, že jsou prověřeny na nejnižší stupeň utajení. Španělský účastník soutěže měl prověrku od španělských úřadů, což firma Skanska napadla. Podle úřadu však tato podmínka neměla být součástí soutěže,“ vysvětlil Malíř.
Radnice má nyní dvě možnosti. Buď se podřídí rozhodnutí úřadu a výběrové řízení zopakuje, což může podle Malíře trvat zhruba čtyři měsíce, nebo podá rozklad, jehož vyřízení zabere rovněž několik měsíců. „O dalším postupu rozhodne městská rada, která bude mimořádně zasedat koncem února. V případě, že zvolíme rozklad, bude záležet na tom, jak rychle rozkladová komise a předseda úřadu rozhodnou,“ upřesnil Malíř.
Dodal, že stavba, která má být největší investicí v novodobé historii města, by mohla i přes komplikace začít ještě letos. Skluz by mohl zkomplikovat i přidělení více než šedesátimilionové dotace od Evropské unie. „Předpokládám, že letos stavět začneme, jde o to, jak velké zpoždění nyní nabereme. Podmínkou pro přidělení dotací je dokončení stavby do konce roku 2007. Harmonogram přípravy se dařilo dodržovat do chvíle, kdy přišla na řadu veřejná soutěž. U takto velkých zakázek je velké riziko odvolání, což se nám potvrdilo,“ uvedl Malíř.
Radnice vybírala ze čtyř nabídek. Jako nejlepší se ukázal návrh konsorcia několika firem Sdružení Terminál Hradec Králové.
Společnost Skanska, která v Hradci Králové v současné době přestavuje někdejší pivovar na sídlo krajského úřadu, předložila druhou nejdražší nabídku a celkově skončila na třetím místě.


(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - východní Čechy)

Marně vzpomínám, kdy naposledy nějaké výběrové řízení na realizaci dopravní stavby dopadlo napoprvé.

Server s fotokami staníc a zastávok na SŽDC:

http://www.vlaky.org/cd.htm

Mapa SŽDC:

http://www.vlaky.org/cd_mapa.jpg

Je hodinu před půlnocí, minus pět stupňů Celsia, silný vítr a počasí, že by psa nevyhnal.
Odstavené a vytopené osobní vagony na strakonickém vlakovém nádraží nabízejí v tomto chladném počasí doslova luxus pro bezdomovce. A pro městské strážníky znamenají práci: noc co noc je jezdí kontrolovat a přespávající bezdomovce z nich vyhazují.
Když železničáři ve 22.30 hodin uzamknou čekárnu a vstupní halu strakonického nádraží, musí bezdomovci urychleně najít jiné místo, kde mrazivou noc přečkají. Našli ho nedaleko - volně přístupné odstavené vagony na první koleji.
Dveřmi vlezou do kupé, kde si ze sedaček udělají pohodlné rozkládací letiště. Pohodlné do okamžiku, než přijedou městští strážníci, třeba jako v noci na včerejšek.
Městští policisté Roman Domín a Lukáš Man jdou najisto k vagonu první třídy. Už na schůdcích je jim jasné, že opět najdou někoho bez přístřeší.
Zatuchlý zápach smíšený s kouřovým oparem cigaret nevalné kvality je pro strážníky nesnesitelný. Ne tak už pro padesátiletého bezdomovce, Slováka Emila Jankolu, který přišel do Česka před dvěma lety.
„Tak vstáváme. Předložte nám doklady,“ vyzývá muže strážník Man a jeho kolega zatím budí o dvě kupé dále další tři muže. Jankola, který ulehl do vagonu před půl hodinou, rozlepuje oči a protahuje se jako po noclehu v nejluxusnějším hotelu. Na ulici je deset dnů, když přišel o práci lakýrníka kovů ve strojírenském podniku v areálu ČZ ve Strakonicích. Ve vlaku spí potřetí.
„Není kam jít, bez peněz nemůžete ani do nonstopu, je hrozná zima. Nic tu neničíme, mohli by nás nechat spát,“ říká Jankola, který už na Slovensku byl jednou na ulici.
Celý den sedí na vlakovém nádraží ve vestibulu, žebrá peníze na jídlo a celý den přemýšlí, kam večer složí hlavu. „Potkal jsem tyto kluky a oni mi poradili vagony. Je to pohodlné, do rána je tam teplo,“ říká Jankola.
Kromě oblečení, igelitových tašek a občanských průkazů nemají bezdomovci nic. Strážníci si jejich jména zapíší, ověří, zda po některém nepátrají policisté. Muži se šourají čerstvě napadaným sněhem od nádraží.
Sněží, je ticho, jen brzdy projíždějících kamionů na nedaleké výpadovce rozráží noční klid. Idylka, pokud je kde přespat. „Nevím, kam půjdeme,“ hlesne ještě Jankola.
Strážníci jsou přesvědčeni, že se do vagonů vrátí. „Objevíme a vyhodíme je odsud i několikrát za noc,“ říká Lukáš Man. Vagony jsou otevřené, dostane se tak do nich každý.
Ředitel osobní dopravy Českých drah na jihu Čech Jiří Kafka byl přitom překvapen, že bezdomovci využívají vagony k noclehu.
„V Českých Budějovicích nám chodí po peronu ostraha a prochází i vagony. Nemůžeme je zamykat, protože je třeba přes noc vytápíme, aby ráno mohly vézt cestující, a to děláme připojením ke speciálním stojanům, proto musí být otevřené,“ řekl Kafka.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

Již několik týdnů pozorně sleduji mediální přestřelky, včetně reakcí čtenářů, mezi místostarostou Jablonce nad Nisou Karáskem a železničářem, opozičníkem a krajským šéfem Strany pro otevřenou společnost Jindrou Berounským. Vypadá to, že si výrokem o modrorudé totalitě na jablonecké radnici pěkně naletěl. Většina reakcí na jeho článek totiž dokazuje, že Berounského názor na vybudování terminálu veškeré dopravy v prostorách dnešního depa MHD v Jablonci byl plácnutím do vody. Důkazy, které snášejí jeho odpůrci, jsou jasné. Přesto mám chvílemi pocit, že z těch půtek může Berounský pro někoho vycházet jako vítěz. Nevím, jestli to byl jeho úmysl, ale u některých čtenářů mohl vzniknout dojem, že na jeho názoru přeci něco být musí, když mu ho tolik lidí a tak vehementně vyvrací. V obecné rovině to tím způsobem určitě funguje.
Štěstí pro nás všechny je, že to v případě Jindřicha Berounského a jeho touhy být vždy a všude za každou cenu vidět už delší dobu nehrozí.

(z článku Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

ad rk_kn.:

Ano, i já znám ty pocity, když životní družka odkráčí ke kadeřníkovi, mohutně nabourá rodinný rozpočet a přednosta domácnosti pak musí kadeřnický výtvor pochválit (i když se mu původní stav milované makovičky zdál být naprosto vyhovujícím).
Pokud jde o kadeřnictví na nádraží, asi spíš bude sloužit dámám z přilehlého okolí - popřípadě přespolním, do města za zkrášlením jedoucím (aby nemusely ťapkat tak daleko).

Ad Zbyňek: s tým kaderníctvom by som to pri cestovaní neriskoval. Mojej manželke jedna akcia v kderníctve trvá aj 3 hod., a stojí to najmenej 200. A pri tom sa mausí dopredu objednať !

Za pár let budou mít cestující při čekání na vlak možnost zajít si na nákupy, dát si dobrý oběd nebo navštívit kadeřnictví.
Vlaková nádraží v sedmi středočeských městech projdou totiž v několika následujících letech modernizací, kdy mimo jiné vzniknou v nádražních budovách komerční prostory. „Mezi vybraná vlaková nádraží, která se do projektu Českých drah nazvaného Živá nádraží dostala, patří také to v Kralupech nad Vltavou,“ uvedl starosta Kralup nad Vltavou Pavel Rynt.

* Kdy jste se dozvěděli, že se kralupské nádraží dostalo do projektu Českých drah?

Asi před čtrnácti dny přišel na městský úřad dopis od Českých drah, ve kterém nám oficiálně oznamují, že se nádraží v Kralupech nad Vltavou dočká modernizace. Konkrétní opravy nádražní budovy budou ale záležet především na investorovi, který vyhraje výběrové řízení.

* Jste rádi, že se vlakové nádraží opraví?

Samozřejmě, stejně tak jako mnoho dalších nádraží po celé zemi i to naše potřebuje zmodernizovat.

* Bude se radnice nějak zapojovat do těchto oprav?

Nebudeme se zapojovat přímo do opravy vlakového nádraží. Záměrem města je ale rekonstrukce centra, kde se nachází i vlakové nádraží. Asi 100 metrů od nádraží by měla vzniknout také nová radniční budova. V současné době jsou totiž naše odbory rozmístěné ve třech budovách po celém městě, proto je chceme sestěhovat na jedno místo.

* Jak vypadala vlaková doprava v Kralupech nad Vltavou a jak se v historii vyvíjela?

Přes naše město vedlo šest tratí a během 150 let tu bylo postaveno pět vlakových nádraží. První nádraží bylo postaveno mezi obcí Lobeč a Kralupami, protože v polovině 19. století byla lobečská obec větší než kralupská. Kralupy v té době byly jenom malou zemědělskou obcí s malým počtem obyvatel. Během několika dalších let ale nastal velký průmyslový rozvoj Kralup, což ovlivnilo mimo jiné také výstavbu nádražních budov v centru města. Poslední vlakové nádraží bylo postaveno v roce 1986 a je největším ze všech předchozích. V blízkosti nádražní budovy se nachází také autobusové nádraží, takže centrum města je vlastně dopravním uzlem.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy)

I letos utratí České dráhy v kraji desítky milionů korun za modernizaci tratí a stanic. Na největší změny k lepšímu se mohou těšit obyvatelé Trutnova, opravy budou pokračovat i v Hradci Králové. „Hlavní nádraží je v současnosti nejzanedbanější veřejnou budovou v Trutnově. Spousta lidí vůbec netuší, že patří drahám a ne městu. Přesto jsme připraveni se na jeho opravě finančně podílet,“ uvedl trutnovský starosta Ivan Adamec.
Plánované úpravy hlavního nádraží v Trutnově mají stát asi dvacet milionů korun. Jakmile se město se železničáři dohodne na způsobu financování, budou se moci stavbaři pustit do rekonstrukce, která bude trvat přibližně šest měsíců. „Nádražní budova je stará téměř sto padesát let a za tu dobu neprošla žádnou zásadní modernizací. Úpravy by proto měly výrazně zlepšit především kvalitu prostor pro cestující,“ sdělil přednosta nádraží Milan Ondráško.

Zlepšení by měli pocítit hlavně cestující

Projekt počítá s předlážděním a přestavbou vstupní haly, s propojením zákaznického centra a pokladen do jednoho zastřešeného prostoru a se zdokonalením informačního systému i s modernizací nádražní restaurace. Polepšit by si měli i zaměstnanci, kteří získají nové zázemí se sprchami, toaletami a odpočinkovou místností. Na novou fasádu už letos zřejmě peníze nezbudou, a tak železničáři počítají alespoň s opravami jejích nejvíce poškozených částí. „Největším oříškem bude skloubení všech plánovaných úprav s památkovou ochranou budovy,“ řekl Ondráško.
Železničáři chtějí letos pokračovat i v rekonstrukci hlavního nádraží v Hradci Králové. „Čeká nás další výměna oken a oprava fasády. V hale je hotova dlažba a toalety a letos se chystáme na zasklívání výklenků,“ uvedl technický náměstek Správy dopravní cesty Hradec Králové Jan Pohanka.
Investice budou směřovat i do modernizace tratí. V plánu je oprava mostu v Horkách u Staré Paky či výměna kolejí mezi Praskačkou a Dobřenicemi na trati z Hradce do Velkého Oseka. Šedesátimilionová investice v Praskačce bude letos největší v kraji.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)

Kralupy nad Vltavou - V Kralupech nad Vltavou bylo v průběhu 155 let postaveno celkem pět vlakových nádraží.
Podle bývalého kralupského kronikáře Jana Stupky vzniklo první kralupské nádraží v době budování podmokelské dráhy v letech 1847 až 1850 a stálo asi v polovině cesty mezi Lobčí a Kralupy. Nádraží bylo v provozu pouhých šest let. Druhé bylo postaveno v roce 1856 kvůli nové uhelné dráze, která vedla z Kralup na Kladno a říkalo se jí buštěhradská dráha. O devět let později byla postavena další kralupská trať, která vedla až do Turnova. Nové nádraží pak sloužilo pro všechny tři tratě, které Kralupami vedly. Třetí kralupské nádraží sloužilo cestujícím nejdéle, a to celých 117 let. Při bombardování za druhé světové války bylo v roce 1945 zničeno západní křídlo nádražní budovy.
Nádraží pak bylo opraveno a sloužilo až do roku 1982, kdy bylo zrušeno v souvislosti s přestavbou kralupského železničního uzlu při elektrifikaci trati Praha-Děčín. Ta byla dokončena v roce 1985. Na přechodnou dobu, než vzniklo nové nádraží, fungovalo provizorní nádraží, v pořadí již čtvrté. Poslední kralupské nádraží je v provozu od roku 1986.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - střední Čechy)

Železniční stanice v sedmi středočeských městech se v nejbližších letech změní. Kromě modernizace odbavení se cestující dočkají i nových služeb. Projekt bude stát přes sto milionů.
Střední Čechy - Přijeli jste vlakem a další spoj vám jede za dvě hodiny! Nevadí, přímo na nádraží si dojdete třeba ke kadeřníkovi nebo nakoupit, dáte si dobrý oběd. Tak to by již za pár let mělo být samozřejmostí. Vlaková nádraží v sedmi středočeských městech byla totiž zařazena do projektu Živá nádraží. Budou modernizována a v jejich části vzniknou nejrůznější služby pro veřejnost. Týká se to nádraží v Nymburku, Rakovníku, Kralupech nad Vltavou, Kolíně, Poděbradech, Kladně a Českém Brodě.
„Na konci ledna přišel na městský úřad dopis od Českých drah, ve kterém nám oficiálně oznamují, že se českobrodské nádraží dočká modernizace,“ potvrdil starosta Českého Brodu Jaromír Fischer.
České dráhy zahájily projekt modernizace desítek nádražních budov přibližně v šedesáti českých městech již loni. Cílem akce je, aby se z nádraží, kudy denně projdou stovky cestujících, stalo místo, kam lidé rádi zajdou, a to nejenom když cestují, na nákupy a za jinými aktivitami.

„České dráhy mají tři priority, které by měly vést ke zvyšování atraktivity cestování vlakem. Kromě modernizace vozového parku a rozvoje služeb pro cestující je to právě modernizace železničních stanic. Chtěli bychom, aby se z nádraží stalo místo, které bude reprezentativní součástí centra města,“ vysvětlil ředitel Českých drah Josef Bazala.
Jedním z hlavních kritérií při výběru míst, která budou modernizována, bylo především množství cestujících, kteří denně projdou nádražím, a také zájem místní samosprávy o modernizaci nádraží a jeho okolí.
Nádraží v Českém Brodě na Kolínsku je jedním z těch, které podmínky Českých drah splňuje, a proto bylo do projektu zařazeno.
„Českobrodské vlakové nádraží je dopravním uzlem, denně sem přijede kolem pěti tisíc lidí,“ zdůraznil starosta Jaromír Fischer.
Radnice podle něj uvažuje o tom, že se do modernizace vlakového nádraží a jeho okolí také zapojí. „Jednou z možností je, že odkoupíme pozemek v blízkosti nádraží, kde by pak mohlo vzniknout parkoviště,“ řekl starosta. Poděbradské vlakové nádraží se do projektu modernizace také dostalo. Zastupitelé v současné době plánují rekonstrukci poděbradského autobusového nádraží, které leží v blízkosti vlakového.
„Byli bychom rádi, kdyby se rekonstrukce autobusového nádraží spojila s projektem Českých drah,“ uvedl starosta Poděbrad Jozef Ďurčanský. Stejný záměr jako v Poděbradech má i kladenský magistrát. „Pokud vznikne příměstská dráha z Prahy-Ruzyně do Kladna, pak bude město ochotné postavit nový autobusový terminál v blízkosti vlakového nádraží,“ řekl primátor Kladna Dan Jiránek.
Jak poznamenal, pro České dráhy měla být přednější živá doprava než živá nádraží.

Autobusová nádraží nacházející se v blízkosti vlakových nádraží, která se zapojila do projektu Českých drah, jsou i v Kralupech nad Vltavou, Nymburku a Rakovníku. Radnice v Rakovníku začala s rekonstrukcí autobusového nádraží už v polovině loňského roku.
„Opravy, které budou stát až 21 milionů, by měly skončit letos v březnu,“ uvedl starosta Rakovníku Zdeněk Nejdl. V té době by už mělo být vyhlášeno výběrové řízení na investora opravy rakovnického vlakového nádraží.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - střední Čechy)

8.2.2006 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Moravskoslezský
(sta)

Bohumín - Nejmodernější železniční uzel v České republice se nachází v Bohumíně.
Přestavba stála více než 560 milionů korun a trvala přes dva roky. Pokrývá více než dvacet kilometrů tratí od ostravského Hrušova až po Petrovice u Karviné. Pracovníci společnosti Tchas včera stavbu slavnostně předali drahám.

Výstavba řídícího centra železničního uzlu v Bohumíně je součástí modernizace druhého železničního koridoru, který na trati z Břeclavi přes Přerov do Petrovic u Karviné spojuje jih Moravy se Slezskem, s následným napojením na Polsko.

Do jediné místnosti bohumínského nádraží bylo svedeno ovládání více než dvaceti kilometrů tratí i šesti elektronicky chráněných přejezdů. Nové zařízení pomůže i cestujícím. „Nové staniční elektronické zabezpečovací zařízení přispěje k výraznému zrychlení dopravy a k zvýšení její bezpečnosti a spolehlivosti,“ uvedl Zdeněk Chrdle, generální ředitel firmy AŽD, která byla dodavatelem elektrotechnické části uzlu. „Díky novým systémům byla v bohumínském úseku zvýšena traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině,“ řekl Chrdle.

Největší velkoplošné zobrazení kolejiště na LCD monitorech v České republice je hlavní dominantou nové dispečerské místnosti železničního uzlu v Bohumíně.
„Až do listopadu loňského roku jsme museli používat zařízení, které bylo vyrobeno, tuším, kolem roku 1940,“ popisuje technologický skok, kterým železniční stanice Bohumín v posledních měsících prošla, jeden z pracovníků dispečinku. „Samozřejmě, že tady vládne určitá nostalgie, někteří z nás pracovali na starých zařízeních již léta, ale nové technologie, které umožnily centralizaci původních stavědel do jediné místnosti, jsou každopádně lepší,“ říká.

Obdobné zařízení, byť o generaci starší, mohou v České republice využívat pouze pracovníci Hlavního nádraží v Praze.

„V rámci stavebních prací byl obnoven železniční svršek, vybudovány nové výhybky, postavilo se jedno nové ostrovní nástupiště a tři původní byla rekonstruována,“ popisuje rozsah stavebních prací při obnově bohumínského železničního uzlu Jana Šafaříková, mluvčí společnosti Tchas, která společně s firmou ŽS Brno stavbu provedla.

„Všechna nástupiště byla propojena novým podchodem pro cestující. Upravovala se také lávka pro pěší nebo pět mostů,“ říká Šafaříková.

Důležitou součástí úprav železničního uzlu byla i výstavba areálu údržby železničních vozů, kde se vlaky budou umývat a čistit. Také se tam budou do vagonů doplňovat zásoby vody.

Ked uz sa tu nacalo to premenovavanie stanic, este do zaciatku 90. rokov bola na trati 320 stanica Jablunkov a teraz je to uz Jablunkov-Navsi.

Přípravu na stavbu dopravního terminálu u vlakového nádraží zahájí ještě letos město Sokolov. Radnice chce v dubnu nebo v květnu koupit drážní pozemky a zbourat sklady, místo kterých má v Nádražní ulici vyrůst autobusové nádraží. „Možná zahájíme demolici, aby příprava stavby terminálu šla rychleji,“ řekl místostarosta Jaromír Dvořák. Na stavbu terminálu bude město žádat desítky milionů korun z programu Evropské unie.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Poděbrady - O přejmenování železniční stanice budou zítra jednat zastupitelé Poděbrad. Jejich první letošní veřejné zasedání začíná na radnici v 16 hodin.
„Zajímavým bodem programu bude projednávání návrhu přejmenování názvu železniční stanice na PoděbradyLázně a sousední zastávky na Poděbrady-Velké Zboží. Touto změnou by se název stanice vrátil k původnímu pojmenování z dob první republiky,“ uvedl poděbradský starosta Jozef Ďurčanský. Zazní také informace o přípravách další části rekonstrukce lázeňského parku.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - střední Čechy)

Sdružení Pro klidný Tábor dnes předalo městskému úřadu návrh na vyhlášení referenda o zklidnění dopravy ve městě. Plebiscit by měl odpovědět na hlavně otázku, zda si lidé přejí, aby po mostě přes nádraží Českých drah jezdila veškerá doprava, či zda bude jen pro pěší a cyklisty. Sdružení na podpisové listiny sesbíralo téměř 3500 podpisů. S vyhlášením referenda muselo souhlasit deset procent oprávněných voličů, tedy 2900 lidí.

(Aktuálně.cz)

Hradec Králové - Deset největších staveb v letošním roce bude stát hradeckou radnici téměř tři sta padesát milionů korun a výrazně změní tvář Hradce Králové zejména v jeho historickém středu.
Nejvýznamnější akcí ale má být výstavba dopravního terminálu poblíž železničního nádraží, na kterou letos město vyčlenilo přes třicet šest milionů korun a jež celkově přijde na půl miliardy korun.
Výstavba terminálu však dosud nezačala. Několikaměsíční zpoždění způsobilo odvolání společnosti Skanska k antimonopolnímu úřadu proti výsledku soutěže na dodavatele. V té Skanska skončila na druhém místě za konsorciem firem Železniční stavitelství Brno, Msilnice Pardubice a španělská společnost Obrascon.
„Stále čekáme na vyjádření antimonopolního úřadu, proto stavba dosud nezačala,“ potvrdil tiskový mluvčí hradecké radnice Václav Svoboda.

(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - východní Čechy)

Premiér Jiří Paroubek si včera na brněnské cukrářské slavnosti připravil pro magistrát pořádně hořkou pilulku. Na dotaz Rovnosti řekl, že se mu plánovaný přesun nádraží jako součást přestavby železnice v Brně zdá jako luxus. Reagoval tak mimo jiné i na to, že mu hnutí Nádraží v centru zaslalo dopis, kde plány magistrátu kritizuje. " Myslím si, že přesun je tak trochu luxusem. Seznámím se s dopisem a pak si vytvořím názor," prohlásil Paroubek.

Brněnští politici si myslí, že jim premiér dá za pravdu. " Nemá přesné informace. Stěhování nádraží o tři sta metrů podle plánů Zelených nebo o osm set metrů je podle našich rozborů prakticky totéž. Jejich návrh je dokonce ještě dražší, protože by se muselo postavit dalších devět kilometrů kolejí," řekl náměstek primátora Radomír Jonáš.
Také náměstek jihomoravského hejtmana Milan Venclík soudí, že je to nedorozumění. " Jestli to řekl, tak je mi to líto. Vysvětlíme mu, že nejde o rozmar, ale o projekt, který druhé největší město v České republice potřebuje," řekl Venclík.

(z článku v Rovnosti)

Nejde spíš o to, že v čele kraje a města (ani ministerstva dopravy) stojí jiné síly než ČSSD?
Snad Brno nedoplatí na předvolební hrátky.

Představitelé ministerstva dopravy v čele s ministrem Milanem Šimonovským, hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL), primátor Richard Svoboda (ODS) a jeho náměstek Miroslav Hošek (ODS) prezentovali ve čtvrtek v Bruselu projekt přestavby brněnského železničního uzlu.
Předložili představu o tom, jak zajistit, aby se zhruba 15 km kolejí, procházejících Brnem, nestalo úzkým profilem na spojnici dvou evropských rychlostních koridorů.
O rozdělení prostředků z evropského fondu pro rozvoj dopravní infrastruktury budou totiž v Bruselu rozhodovat již v příštím roce a brněnský projekt je jeden z pětatřiceti. První část jednání před samotnou prezentací projektu se ovšem neplánovaně změnila v politickou šarvátku.
Odpůrci plánovaného přesunu brněnského nádraží si totiž vzali na pomoc berlínského europoslance Zelených Michaela Cramera, který ve svém expozé vysvětloval, že Evropa má jiné priority než přesouvat brněnské nádraží.
„Je s podivem, jakou formou tam ty názory zazněly. Byl jsem překvapen vystoupením europoslance, který evidentně neměl ty názory z vlastní hlavy. Tohle mi připadá trochu nečestné. Samozřejmě jsem na to reagoval, v SRN mám velmi dobré kontakty a vždy se k nám chovají korektně, jsou průběžně seznamováni s našimi projekty a mají na to jasný odborný názor,“ řekl Právu náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek.

Za nešťasné označil vystoupení Zelených hejtman Stanislav Juránek. „Do Bruselu jsme jeli proto, že potřebujeme průjezd Brnem. Pokud tudy jezdí vlaky rychlostí 30 kilometrů a my potřebujeme 160 kilometrů, není to jen problém Brna a kraje,“ řekl Juránek a dodal, že toto není téma, které je možno v Bruselu zpochybňovat. „Prezentace splnila svůj účel. Mrzely mne disharmonické tóny, které měly zaznít především doma, na mezinárodních fórech by měl znít jednotný hlas, že prostředky chceme a máme na ně právo,“ řekl primátor Richard Svoboda, podle kterého zpochybňování této zásady může realizaci celého projektu ohrozit.
Místo křížení dvou evropských koridorů může být také jinde než v Brně, jak to předpokládají závěry evropské Van Miertovy skupiny. „Pokud koleje povedou jinudy, bude Brno do budoucna bezvýznamné město,“ varoval hejtman Juránek před zatahováním domácích třenic o poloze nádraží na jednání o financování průtahu městem.

(z článku v: Regionální mutace | Právo - Jižní Morava)

Nezamlčujte referendum, pustili se zelení do zastánců projektu

Ostrou debatou mezi zastánci a odpůrci přesunu brněnského nádraží skončila včera večer v Bruselu prezentace projektu Europoint Brno. Vedení města se spolu s ministrem dopravy vypravilo do centrály EU přesvědčovat politiky a úředníky, aby na stavbu přispěli.
Brusel - Evropští politici nebudou nejspíš po včerejší prezentaci rekonstrukce brněnského železničního uzlu o nic chytřejší než dřív. Představení projektu totiž skončilo slovními přestřelkami mezi odpůrci přesunu nádraží a jeho zastánci.
Asi padesátka lidí, většinou českých politiků působících v Bruselu, si vyslechla nařčení poradce evropského poslance a lídra jihomoravské kandidátky zelených Ondřeje Lišky, že město prosazuje přesun nádraží i přes mínění občanů. Primátor Richard Svoboda (ODS) jej zase před posluchači obvinil, že boj zelených proti přesunu nádraží je jen politický kalkul.
„Tu situaci vyhrocovali tři lidé z plného sálu. To je bohužel zároveň reálná politická síla zelených,“ podotkl ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL). „Je dobře, že jsme tady byli. Zabránili jsme tak šíření zavádějících údajů,“ myslí si Liška. Město podle něj schválně neuvádí údaje o referendu, které bylo neplatné kvůli nízké účasti. „Pan primátor si neuvědomuje, že referendum mělo větší účast než volby, ze kterých vznikl jeho mandát,“ řekl Liška. Prezentaci a následné špičkování oponentů sledovalo asi padesát lidí. Ty nejvyšší šarže ovšem chyběly, většinu posluchačů tvořili čeští europoslanci a jejich kolegové. „Je škoda, že tady nebylo nejvyšší vedení sektoru dopravy. Na druhou stranu tady byla řada ředitelů jednotlivých sekcí Evropské komise a myslím, že to na ně udělalo dojem,“ uvedl Šimonovský.
Ministr Šimonovský, primátor Svoboda i hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL) několikrát zdůraznili, že peníze, které by mohla Česká republika z Evropy získat, by byly použity na přestavbu patnáctikilometrového koridoru Brnem a ne na přesun nádraží. Stavba nového osobního nádraží se má totiž podle Šimonovského platit ze státních a soukromých peněz
Česká republika usiluje o peníze na přestavbu železničního uzlu ze dvou evropských zdrojů. Částku z takzvaného fondu soudržnosti dostane určitě a záleží na prioritách vlády, zdali peníze půjdou na brněnské nádraží. Další prostředky by ale mohly přijít z evropského fondu na rozvoj dopravní infrastruktury.
Dotace z tohoto fondu je ale poměrně nejistá. Projekt přestavby brněnského nádraží je totiž jedním z pětatřiceti projektů, které budou evropští politici při rozhodování o finančních příspěvcích upřednostňovat. „Celkově jsou to projekty za sto čtyřicet miliard eur, jenže Unie plánuje do tohoto fondu investovat jen dvacet miliard,“ upozornil Cramer s tím, že částka možná bude ještě nižší. Jedná se právě o ty peníze, které mají být použity na stavbu koridoru, nikoliv na samotné nádraží.
Většina účastníků včerejší prezentace odcházela spokojena. Podle většiny oslovených evropských politiků totiž přiostřená výměna názorů mezi odpůrci a zastánci odsunu nádraží projektu příliš neuškodí. Dobře to sice nepůsobí, ale nebudou o tom přímo rozhodovat ti lidé, kteří to viděli. Potíž může nastat u lidí, kteří nejsou z České republiky, ten problém neznají a mají potíž rozlišit do jaké míry jsou některé argumenty irelevantní,“ uvedl europoslanec Vladimír Remek (KSČM). Sám je zastáncem přesunu nádraží.

O autorovi: JIŘÍ SMETANA (Od našeho zvláštního zpravodaje)
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Cheb - V květnu mají obyvatelé chebského sídliště Skalka dostat vlastní vlakovou zastávku na trati Cheb - Schirnding. Přístřešek s osmi sedačkami, informační tabulí a peronem bude umístěn hned vedle železničního přejezdu přes silnici navazující na ulici Přátelství za výpadovkou na Pomezí.
„Společně s novou vlakovou zastávkou Cheb - Skalka budou směrtem k sídlišti vybudovány chodníky a přechody pro chodce s bezpečnostními zábranami a veřejným osvětlením,“ informoval vedoucí oddělení dopravy na chebské radnici Martin Černík. Část celkových nákladů ve výši asi 5,5 milionu korun uhradí stát z fondu dopravní infrastruktury a zbylý milion město.
Nové nádraží se buduje v souvislosti s letos plánovanou Přeshraniční krajinnou výstavou Cheb -Marktredwitz, na kterou se očekává z německé strany až 400 tisíc návštěvníků, a právě vlak přes Schirnding má být nejdůležitějším pojítkem mezi oběma zúčastněnými městy.
U sídliště Skalka navíc bude jeden ze vchodů na výstavu, která bude situována na přilehlé nábřeží řeky Ohře. Zvýhodněná jízdenka bude součástí základního dvoudenního vstupného na výstavu rozdělenou do dvou měst na různých stranách hranice.
Nová zastávka vlaků vznikne na jaře také u nového františkolázeňského koupaliště Aquaforum na trati mezi Chebem a Plavnem.
„Budou zde zastavovat osobní vlaky včetně moderních souprav Regiosprinter,“ oznámil Pavel Doucha, předseda představenstva františkolázeňské společnosti Lázně, která nechala Aquaforum postavit a provozuje je.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)